Které jsou teda ty nejčastěji opakované chyby, které můžeme vídat na českých silnicích a dálnicích?
Telefonujeme za volantem
Více než 60 % českých řidičů si prý během jízdy nějak hraje s mobilem. Někdo esemeskuje, jiný kouká do navigace, telefonuje nebo chatuje. S mobily v ruce prý častěji uvidíte ženy a hlavně mladé lidi pod 30. Řidiči s mobilem v ruce často jezdí zmateně z pruhu do pruhu, bez blinkrů, mění nečekaně rychlost a způsobují další problémy. Pravděpodobnost nehody se zvyšuje 23krát. Ještě v roce 2014 celých 80 % pokut za řízení s mobilem dostali muži, ale ženy se už emancipovaly i v tomto směru a dnes jasně dominují. I proto BESIP rozjel kampaň #nepozornostzabiji. Ano, jsou to mimo jiné i ty televizní spoty s dětmi, které čekají na rodiče, co ale kvůli mobilu v ruce havarují a už za dítětem nepřijedou. Hrozí za to přitom jen 4 trestné body, pokuta 2 500 Kč na místě a až 10 000 Kč při správním řízení.
Neudržujeme si odstup
To, že se vám někdo lepí na zadek, je taky klasika. Bojíte se přibrzdit, aby vám neskončil v kufru. Bojíte se odbočit, i když byste měli. Mít za sebou někoho nalepeného není příjemné, bohužel i tohle se u nás stává často. Když pak dojde k nehodě, vy možná stihnete šlápnout na brzdu včas, abyste nenarazil do auta před vámi, ale ten za vámi nedobrzdí a jste v tom. Jsme prostě národ trochu agresivních řidičů. V Německu byste zaplatili i desetitisícovou pokutu a přišli o řidičák až na tři měsíce.
Jezdíme moc rychle
Rychlá jízda je klasika. Ani tu si obvykle v zahraničí nedovolíme, protože pokuty jsou tam vysoké, u nás klidně šlápneme na plyn. V zahraničí byste za překročení rychlosti o 50 km/h třeba i přišli o auto, povolení řídit na několik let nebo byste šli sedět. U nás hrozí 2–6 trestných bodů, pokuta do 25 000 Kč a zákaz řízení až na 1,5 roku. Přesto u nás mnozí tak strašně pospíchají, že vytrubují, najíždějí, blikají dálkovými světly, a když je zdržujete, tak vás předjedou a vybrzdí. K výše popsanému řidičskému nešvaru ale připojíme ještě jednu policejní klasiku. Hlídky s radarem rády stávají hned za cedulí „konec obce“ a pokutují překročení rychlosti i o 10 km/h.
Neumíme zip
Není to tak těžké, přesto jsme se to ještě nenaučili. Řeč je o obyčejném zipu. Když se dva pruhy zužují do jednoho, platí pro to pravidlo, díky kterému by oba pruhy měly stále jet, pomalu, ale jistě. Auta v přiřazovacím pruhu mají dojet až na konec, dát blinkr směrem k pruhu, do kterého se mají zařadit, a řidiči v tom druhém pruhu mají cik cak pouštět auta z připojováku mezi sebe. Tak, aby se auta střídala jako zuby v zipu. Jedno auta odsud, druhé z připojováku atd. Realita je jiná, auta z připojováku chytají nerva o desítky metrů dřív a cpou se do druhého pruhu halabala. Takže nakonec stojí oba pruhy a doprava vázne. Nejsou za to trestné body ani pokuty, čili to nebereme vážně.
Jezdíme pomalu v rychlých pruzích
Zákon říká, že máme jezdit v pravých pruzích a ty rychlé vlevo používat jen k předjíždění. A že velká auta smějí předjíždět jen ve chvíli, kdy mají dostatečnou rychlost, aby tak nebrzdily provoz. Ale známe to. Tour de TIR je k vidění na každé naší dálnici. Tiráci mají pocit, že jsou ve svých obrech na kolech nesmrtelní, a tak se vrhají do rychlého pruhu zcela nečekaně, jen bliknou a už jsou tam. Šneci v prostředním či levém pruhu, když je vpravo volno, jsou taky vidět všude. V jiných zemích se to tvrdě postihuje, u nás se to tiše toleruje. V americké Nevadě se šnečí jízda v rychlém pruhu pokutuje. Poprvé 1100 korun, podruhé 2200 Kč, a když vás chytnou potřetí, zaplatíte 5500 Kč.
Neumíme udělat záchranářskou uličku
Znovu jako příklad uvedeme Rakousko. Když je v létě kolem Vídně kolona, řidiči vždy vzorně nechávají jeden volný pruh pro záchranný systém. To kdyby jela sanitka, hasiči a policie k případu. O tom se nám může jen zdát. Když kolonou projíždí sanitka, občas se ještě najdou vykukové, kteří se za ní svezou, aby se dostali rychleji z kolony ven. Pokuty pro řidiče, kteří nevytvoří uličku nebo ji dělají špatně, jsou 2000 Kč na místě a ve správním řízení až 2500 Kč. Trochu matoucí je ale fakt, že u nás se volná ulička pro sanitku tvořila doposud jinak než v okolních státech.
Ve dvoupruhu se ulička tvoří vždy uprostřed, ale u tří pruhů to mají státy různě. U nás se uvolňoval druhý pruh zprava, tedy levý a prostřední pruh se namáčknul na středová svodidla a mezi prostředním a pravým pruhem se vytvořil volný záchranářský pruh.
V Maďarsku, Německu, Rakousku, Slovinsku a Švýcarsku to mají jinak, ulička je druhá zleva. Tedy mezi pruhem úplně vlevo a druhým zleva. Italové či Chorvati to neřeší. Od roku 2018 ovšem začala platit novela zákona a my už děláme záchrannou uličku stejně jako naši nejbližší sousedé, což vše zjednodušuje.
Pijeme a řídíme
To je česká klasika, dát si pár piv a pak vyrazit autem domů. Stačí žvýkačka, a nikdo nic nepozná. Řízení pod vlivem alkoholu (nad 0,3 promile) je trestáno 6 body. Ve správním řízení hrozí řidiči až 25 000 pokuta a zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) na půl roku až rok a půl. Řízení pod vlivem alkoholu může být buď přestupek, nebo trestný čin. Hranici mezi přestupkem a trestným činem zpravidla tvoří míra ovlivnění alkoholem, v praxi soudů pak touto hranicí je jedno promile alkoholu v krvi.
Foto: Pexels.com
