Ale pojďme si to vzít pěkně od začátku. Ptáte se, co že to ten plogging vlastně je? Jen další ze záplavy cizích slov, která vám nic neříkají? Nový trend, který už za chvíli nebude nikoho zajímat, říkáte si?
Plogging vznikl poměrně nedávno, ale na rozdíl od některých jiných trendů staví na solidních základech. Spojuje totiž péči o zdraví a fyzickou kondici, která je právě v době chytrých telefonů, notebooků a sedavých zaměstnání ještě důležitější než dřív, a péči o přírodu, která naši pomoc potřebuje. Dovolíme si tedy tvrdit, že nás plogging hned tak neopustí.
Plogging vznikl poměrně nedávno, ale na rozdíl od některých jiných trendů staví na solidních základech.
Běhejte, dřepujte, uklízejte
A co se tedy konkrétně při ploggingu dělá? Jedná se o aktivitu, která kombinuje běhání a sběr odpadků. Člověk si jde jednoduše zaběhat a u toho po cestě posbírá pár vyhozených PET lahví či jiných obalů, které poté vytřídí do recyklačních kontejnerů.
To je záslužná aktivita, když vezmeme v úvahu, že takový nápojový kelímek se v přírodě rozloží teprve po 50 letech, plechovka po 50 až 250 letech, plastová láhev po 450 letech a sklo dokonce až za tisíce let. A nejde jen o ekologii. Úklid volně pohozených odpadků také zkrášluje naše okolí a zlepšuje naši životní úroveň.
Jak se před během rozcvičit a po běhu správně protáhnout, vysvětlujeme ve videu.
Plogging je navíc zdravější, než si myslíte. Kromě běhání totiž kombinuje i další druhy pohybu jako dřepy, ohýbání se a různé protahování, což mimo jiné umožňuje spálit ještě více kalorií než u klasického běhu. Geniálně jednoduchá a všestranně prospěšná aktivita!
Švédský smysl pro čistotu i přírodu
Samotné slovo plogging vzniklo spojením slov jogging (čili běhání) a plocka upp, což ve švédštině znamená sesbírat. Do světa se plogging totiž začal šířit ze Švédska po roce 2016. Právě občané skandinávských zemí jsou svým silně ekologickým smýšlením pověstní.
Větším překvapením může být to, že taková typicky skandinávská aktivita začíná být populární i v mnoha dalších koutech světa – kromě jiných evropských zemí i třeba v USA nebo Austrálii. A na Islandu prý plogguje dokonce i samotný prezident!
Na Islandu prý plogguje dokonce i samotný prezident.
Své příznivce si plogging našel i v České republice a na Slovensku. V Česku se o jeho podporu stará přímo švédské velvyslanectví v Praze, a má dokonce oficiální zastřešení. V roce 2018 tuto aktivitu v Česku představila Asociace společenské odpovědnosti a vznikla tak platforma Plogging Česko.
Česko i Slovensko se v roce 2019 připojily, stejně jako dalších 27 zemí světa, k události Plogging World, která v jednom dnu nabídla „sportovní program spojený se zkrášlováním bezprostředního okolí“. Na Slovensku se k akci připojilo dokonce osm měst od Komárna až po Stupavu. V Košicích pak zase funguje nezisková organizace Trash Heroes, sdružující mladé lidi, kteří chtějí něco dělat pro své okolí a měnit svět k lepšímu.
Recyklace je velkým tématem současné doby. Nejlepší je ale odpad vůbec nevytvářet nebo se zaměřit na udržitelné materiály. Víte, s jakými inovativními nápady přišli v posledních pár letech Češi i Slováci?
Zapojte se také
Pokud tak máte chuť udělat něco užitečného, vezměte do rukou pytel na odpadky, rukavice, nazujte si běžecké boty a vyrazte. Odpadky v přírodě jsme si zvykli spíše ignorovat, ale jakmile se na ně zaměříte, uvidíte, že jich je všude až moc.
Pokud potřebujete ještě trochu nakopnout, mrkněte na video Asociace společenské odpovědnosti na YouTube, které vysvětluje, proč je plogging skvělou aktivitou nejen pro Skandinávce, ale i pro Středoevropany, jako jsme my.
A až opravdu vyběhnete, nezapomeňte to také sdělit svým přátelům a známým. Třeba by se vaší bohulibou aktivitou mohli inspirovat. Při sdílení na sociálních sítích použijte hashtagy #ploggingčesko, #plogging, #ukliďmečesko nebo #trashtag a připojte se tak k již aktivní komunitě lidí z Česka, Slovenska, ale i ze světa, kteří běhají a uklízejí. Společně můžeme rozhýbat a uklidit naši krásnou zemi.
A pokud vás běhání nebaví, nic vám nebrání spojit úklid přírody s obyčejnou chůzí. I ta je pro naše tělo úžasně prospěšná. Takže zapomeňte na trash talking a hurá do trash walkingu!
Syndrom nezdravých budov je pozůstatkem neuváženého stavitelského boomu posledních desetiletí. Ačkoliv tento fenomén nejspíš neznáte, jeho důsledky už ano – plísně, rýma, alergie. Proč je ekologické bydlení nezbytným návratem k přírodě, se dozvíte zde.
