Výrazný vliv na vzrůst má během vývoje samozřejmě strava, geografická poloha, ale také sociální prostředí. Lze však přeprogramovat vrozené predispozice? Každý chovatel zvířat dobře ví, že výživa ve fázi růstu je určující pro to, jak bude zvíře vypadat. Stejně tak jsou v přímé vazbě na konstrukci těla hormonální pochody během dospívání, které jsou sice dané, ale člověk s nimi může malou měrou přirozeně i uměle manipulovat směrem ke kýženým výsledkům. Lidské tělo se v tomto ohledu od toho zvířecího příliš neliší, a i když hormonální sekreci mají z většiny v režii geny, nemusí mít poslední slovo. V nemalé míře se na fungování našeho metabolismu podílí i testosteron, který se vytváří pro obě pohlaví v nadledvinkách. Kromě svalového napětí zodpovídá tento hormon také za hospodaření s tukem v těle a míru osvalení. Dříve se dokonce injekčně podával testosteron při léčbě žloutenky, aby játra tzv. neztučněla (dnes už se tato metoda nepoužívá).
Hybatelé hormonů
Jak si ale člověk může přirozeně regulovat vliv hormonů ve prospěch svého zdraví? Trochu nepopulárně je to pohybem. V tomto případě je řeč o sportu v dětství. Ne nadarmo se říká, že sport dítěti přispívá k rovnoměrnému rozvinutí tělesné stavby. Systematický správný pohyb od útlého dětství totiž nerozvíjí jen svalstvo, ale má vliv i na kostru, včetně tělesného vzrůstu. Sport může díky stimulaci produkce testosteronu vrozenou výšku o něco protáhnout. Testosteron je totiž jednou z proměnných určujících vzrůst. Pomineme-li silové sporty či sporty s jednostranným pohybem, které v dětství mohou postavu místo formování spíše deformovat, tak právě testosteron je schopen i u dívek optimalizovat metabolismus a kosterní vývoj. Tím to však nekončí.
Dokonce i rysy v obličeji mají u dětských sportovců tendenci vyvíjet se souměrněji.
Čím větší svaly, tím větší kosti
Dalším faktorem, který ovlivňuje utváření těla, je reakce kostry na svalovou zátěž. Kosti se sportem zpevňují, ale mohou se vlivem přibývajících svalových úponů také o něco zvětšit. To samé platí o kloubech. Extrémním příkladem mohou být archeologické rozbory kosterních pozůstatků Vikingů. Řada z nich v mužské populaci měla totiž ramenní klouby větší než klouby kyčelní, což bez ohledu na etnikum či rasu dalece přesahuje přirozenou stavbu lidské kostry. Vliv na takový vývoj mělo veslování, které Vikingové provozovali přinejmenším od puberty.
Případy, kdy se zcela měnil predispoziční somatotyp, byly zaznamenány v Rusku u dětských gymnastů. Jejich metabolismus ani tělesná stavba v dospělosti neodpovídaly rodinným předpokladům.
Vliv již od kolébky
V neposlední řadě se na fungování našeho metabolismu podílí i držení těla. Souvislost se somatotypem je sice nepřímá, přesto významná. Příčinou nadměrného zavodnění organismu zejména v oblasti nohou bývají totiž „přiškrcené“ lymfatické cesty. Velice často jsou na vině ploché nohy. Právě tady je často lymfa pozastavována vlivem zdeformované nožní klenby. Vznik ploché nohy, a tedy i nesprávného držení těla a například i migrén mají pak na svědomí často nic netušící rodiče. Kromě nevhodné obuvi během růstu dětí se dnes diskutuje i o nepříznivém vlivu „pomáhání“ dítěti ve fázích, kdy se učí sedat, vstát a chodit. Často je tělu „pomáháno“ k další poloze ve chvíli, kdy na to svalstvo ještě není připravené. Svaly pak reagují tím, že improvizují, a kostra se nadále vyvíjí nepřirozeně. Výsledkem je hrbení, skolióza a podobné patálie.
Dnes je známo mnoho dostupných metod, jak s následky nesprávného vývoje pracovat. Ať už je to jóga, klasická fyzioterapie, či například Dornova metoda, málokdy jsme schopni zcela zvrátit již napáchané škody. V dospělosti tedy svůj somatotyp markantně nezměníme. Lze však reagovat na jeho dispozice a respektovat individuální přirozené vlohy těla. Používat tělo k činnostem, ke kterým bylo stvořeno, je půl zdraví, a co je snad ještě důležitější, příznivě tak lze podpořit proces vlastního sebepřijetí.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
