AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Nebezpeční sami sobě. Příběhy zlodějů, kteří fatálně selhali

Popkultura, filmy a televize často zloděje portrétují jako schopné a vynalézavé. Skutečnost je ale mnohem prozaičtější. Opravdičtí zločinci často postrádají jakéhokoliv filipa.

Prakticky denně zažije nějaký zloděj nebo lupič svých 15 minut slávy ve zprávách poté, co jeho pokus o zločin dokonale selže. Abychom jejich neschopnost uctili i my, sesbírali jsme ty nejbizarnější historky z oboru a zjistili jsme, že pokud chcete klidně spát, nejspíš stačí pár základních opatření. Věřte nám, tihle zloději jsou mnohem více než vám či jiným lidem nebezpeční sami sobě.

Mohlo by vás také zajímat: Muž na zácloně. Japonci přicházejí se stínovým opatřením proti zlodějům

Maskovaný muž
Clive Bunyan vtrhl do malého obchodu na britském venkově a donutil prodavače, aby mu odevzdal 157 britských liber, které měl v hotovosti v kase. Z místa činu poté odjel na motorce. Aby skryl svou identitu, měl během přepadení na hlavě svou motorkářskou přilbu. Zapomněl ale na drobný detail. Na zadní části helmy měl velkými písmeny napsáno: „Clive Bunyan – řidič.“ Dostal 200 hodin veřejně prospěšných prací.

Špatný plot
Stephen Le a jeho dva mladiství kumpáni se pokusili vloupat do pick-upu zaparkovaného v kalifornském Larkspuru v noci na 27. září 1989. Při činu je ale k jejich smůle načapal majitel vozu, začal je honit a po cestě mávnul na projíždějící policejní auto. Le a jeden z parťáků se tuto svízelnou situaci pokusili vyřešit tak, že přeskočili nejbližší plot a běželi dál.

Brzy se však ukázalo, že si nevybrali dobře, skočili na pozemek věznice.

Podezřelí byli obviněni z vloupání do vozu a z nepovoleného vstupu na státní pozemek. Nakonec byli ale osvobozeni. „Nic takového se tu ještě nikdy nestalo,“ řekl zaměstnanec věznice Cal White. „Do vězení se prostě jen tak někdo nevloupá,“ dodal.

Tenká červená linie
V únoru 2004 se Carlos Henrique Auad z brazilské Petrópole vloupal do baru v blízkosti jeho domu a ukradl tam televizi. O pár nocí později se pokusil vloupat do stejného baru skrz střechu. Tentokrát měl s sebou zbraň. Ke svému neštěstí uklouzl a střelil se do pravé nohy. Poté se odebral domů. Nevšiml si ale, že za sebou zanechává krvavou stopu, která policisty dovedla až k jeho dveřím, a když ho zatýkali, objevili ztracenou televizi.

Opravdická pistole
V srpnu 1995 se Klaus Schmidt pokusil v Berlíně vyloupit banku. Vešel dovnitř s pistolí a požadoval peníze. Až sem bylo jeho jednání poměrně standardní. Nicméně jak loupež pokračovala, zaměstnanci banky si povšimli, že se zločinec chová dost divně. Když na otázku jednoho z nich, jestli si hotovost přeje do tašky, odpověděl: „Máš sakra pravdu, ta pistole je opravdická!“, uvědomili si, že Schmidt trpí výrazným handicapem – je hluchý. Využili toho tedy a spustili alarm, což Schmidta ponechalo chladným. Když se blížily policejní sirény, zůstal v klidu a jen sem tam utrousil nějakou výhrůžku směrem k bankovním pracovníkům. Přivolaní policisté ho bez problémů zatkli.

Třešničkou na dortu celé historky je skutečnost, že se neúspěšný bankovní lupič pokusil s finančním ústavem soudit za to, že zneužil jeho zdravotní postižení.

Dovolte, abych se představil
V listopadu 1978 se osmnáctiletý Charles Meriweather vloupal do domu 34leté ženy v Baltimoru. Poté co ji znásilnil, prohledal dům a všechno, co našel, bylo 11,5 dolaru v hotovosti. Nespokojený s výší lupu se obrátil na nebohou ženu s dotazem: „Z čeho platíš účty?“ Odpověděla mu, že šekem. Poručil jí tedy, aby mu vypsala šek na třicet dolarů. Poté si to ovšem rozmyslel a žádal 50 dolarů. „A na koho to bude?“ zeptala se žena. „Charles A. Meriweather,“ odpověděl Charles. Zatčen byl o několik hodin později.  

Tady je moje číslo
V roce 2008 vstoupil 18letý Ruben Zarate do autoservisu v Chicagu. Vytáhl pistoli a požadoval peníze. Jenže tu byl malý problém, většina peněz byla uložena v sejfu, které uměl otevřít jen manažer, a ten jako na potvoru zrovna nebyl přítomen. Ruben se tedy rozhodl, že přijde později.

Aby ušetřil čas, nechal obsluze své telefonní číslo s tím, aby mu zavolali, až se muž, který ovládá sejf, vrátí.

Zaměstnanci se obrátili na policii, které přijela a vyzvala je k telefonátu aspirantovi na zloděje. Ten po krátké přestřelce (!) skončil v poutech.   

Haló, jdou k vám lupiči
Podobnou myšlenku měl v březnu 2010 také Albert Bailey a jeho nejmenovaný nezletilý komplic, když se rozhodli vyloupit banku v americkém státě Connecticut. Aby urychlili celý proces, nejdřív do banky zavolali, aby jim připravila peníze a oni se poté mohli jen dostavit, peníze převzít a odejít. Pár minut nato vyslal Bailey svého komplice se vzkazem (aby nedošlo k záměně pro případ, že by banka očekávala ještě jiného lupiče), zatímco jeden ze zaměstnanců banky seděl vzadu v kanceláři s policií na telefonu. Se sto tisíci dolarů v hotovosti pak nebožák vyšel ven z banky přímo do náruče policistů.

S křížkem doprostřed funusu
Když chcete vykrádat domy nebo byty, není nad to, správně si vytipovat lokaci. Ideálně je to místo plné cenností a bez lidí. A co byste řekli, že stojí na opačné straně spektra? Ano, dům plný policistů. Přesně takový si vybral Darren Kimpton z britského Northamptonu. Vybral si totiž dům, který té noci již někdo vykradl. Majitel zavolal policii a ta zajišťovala místo činu.

V tu chvíli se jim tam vloupal ještě Kimpton a bylo vymalováno. Jeho smůla tím ale nekončila.

Předtím se totiž pokusil proniknout ještě do jiného domu, kde se mu podařilo rozbít nějaké okno a pořezat se. Z krve, kterou za sebou zanechal, se později zjistilo, že to byl opět on.

Kolik mám tak asi lajků?
Pak tu máme příběh Jonathana Parkera z Pensylvánie. V roce 2009 se oběť vloupání vrátila do svého domu, aby objevila pozotvírané skříně a další známky nezvané návštěvy. Lupič si odnesl pár cenností jako dva diamantové prsteny, ale větší předměty nechal být. Například počítač oběti. Ta ho zapnula poté, co zavolala policii, a ke svému překvapení zjistila, že Parker na něm kontroloval svůj Facebook a… zapomněl se odhlásit. Ups!

#Natálie Veselá

Domov je místo, které máme všichni nejraději. A proto bychom ho měli chránit. Nejen před zloději a lupiči. Jsou věci, kterým nezabráníte. Prasklé stoupačky, všeteční domácí mazlíčci, děti, potopy, požáry… zkrátka a dobře, je toho hodně, co vás může připravit o klidný spánek i střechu nad hlavou. A proto je dobré mít ty čtyři zdi, kterým říkáme doma, raději pojištěné.

Přečtěte si také: 27 důvodů, proč se těšit na stáří

Buďte doma jako v bavlnce. Za všech okolností.

Pořiďte si výhodné pojištění domova, abyste se měli o koho opřít i v případě nečekané události. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Uděluji souhlas společnostem finanční skupiny AXA v České republice, tj. AXA životní pojišťovna a.s., AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní společnost a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Management Services s.r.o., aby zpracovávaly moje osobní údaje v rozsahu: jméno a příjmení, e-mail, telefonní číslo, a to za účelem:
- nabízení produktů těchto společností,
- zasílání obchodních sdělení (elektronická forma nabízení produktů a služeb),
- automatizovaným zpracováním osobních údajů s cílem přizpůsobit obchodní nabídku Vašim individuálním potřebám,
- předávání osobních údajů ve stejném rozsahu obchodnímu partnerovi AXA ASSISTANCE CZ, s.r.o.,
- výzkumů trhu a průzkumů spokojenosti s využívanými produkty a službami,
přičemž takovýto souhlas uděluji na dobu trvání smluvního vztahu s kteroukoliv ze jmenovaných společností a následně i po dobu 5 let po skončení takového smluvního vztahu. Pokud se nestanu klientem žádné ze společností AXA, uděluji souhlas na dobu 5 let od tohoto udělení.
Dále bychom Vás chtěli informovat, že udělený souhlas je dobrovolný a můžete jej kdykoliv odvolat, buď telefonicky na AXA lince +420 292 292 292 nebo písemně e-mailem na info@axa.cz, nebo korespondenčně na adrese AXA, Úzká 488/8, 602 00 Brno.
Zároveň potvrzujete, že jste se seznámili s textem Infomačního memoranda. Jeho textaci najdete na webových stránkách na www.axa.cz/osobni-udaje/. (skrýt text)

Podobné články