AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Youtuberka, co dostala rozum: Vždycky přijdou roupy odcestovat jinam

Trávila mládí v kanclu a malovala si kariéru v marketingu. Ale pak si sbalila švestky (a přítele) a vyrazila na cesty. Před půl rokem se ozývala z Berlína, dneska z Portugalska, co nevidět bude v Asii. Všude se zdrží pár měsíců a odevšad točí na YouTube, kde je stále populárnější. 

WEEF_03 (1)

Řekněme, že jsem doteď žil za pecí. Na co mě utáhneš, abych procestoval léto?
Na nespočet skvělejch lidí, který jinde nežijou, na přírodu, kterou jsi nikdy neviděl, na zvuky, který jsi nikdy neslyšel. Na zážitky, co tě obohatěj, na jiný poměry. Posune ti to měřítka vlastního života, začneš víc vnímat. A možná ti to ten život úplně změní. Cestování je to jako tetování – jak s tím jednou začneš, většinou už nechceš přestat.

Když já nevím, kam.
Je skvělý zkusit jakoukoli oblast, která tě jenom trochu zajímá, a vyjet vyloženě spontánně. Evropu, něco, kam se dostaneš jednoduše za fajn peníze. Dej si trochu práce na Googlu, klidně vyber podle obrázků.

Nemusíš se babrat v průvodcích, pokocháš se všude.

Pak už jenom letenky – Skypicker, Azair – a jsi tam.

Co třeba Portugalsko?
Tady v Portugalsku zkus třeba Porto na severu, strašně útulný místo. Malý rozkošný uličky, každá omítka jinak barevná, kouzelný náměstíčko, patina, v údolí řeka… A ty se jenom touláš a nemá to chybu. Hlavně večer.

Dáš začátečníkovi na cesty nějakou radu, o kterou na netu jen tak nezavadí?
Když hledáš letenky na internetu, dělej to v anonymním režimu prohlížeče. Když to neuděláš a budeš v pondělí a v úterý hledat let do Barcelony, ve středu ti vyhledávače letenek můžou nabídnout Barcelonu dráž. Kdybys letěl s Wizz Airem, pozor na váhu a rozměry příručního zavazadla, protože tam je to jinak, než u většiny ostatních společností. A vždycky někomu řekni, kam jedeš, kde přesně jsi. Vždycky.

Co couchsurfing? Mám?
Couchsurfing je určitě skvělá věc. Bohužel trochu ztrácí na původní vizi – že tě někdo opravdu přizve do obýváku na gauč. Měl by se ti věnovat, obohatit ti to tam. Provést tě městem, seznámit tě s kámošema, měli byste spolu něco zažít. Couchsurfing nemá být ubytování zadarmo. Je to zážitek z města na jinej způsob.

Výborně. Teď ještě, jak to všechno narvu do toho malýho batohu…
Oblečení do ruliček, fusky do bot, vyskládat všechno pár dní dopředu na hromadu a vždycky, když jdeš kolem, zkusit najít něco, co z tý hromady vyhodíš.

Weef’s World: Jak se sbalit na cestu do 30l tašky (tipy pro holky)

He he, holka mi radí s balením. Na druhou stranu, když už jsem u stereotypů: V mojí sociální bublině mi vždycky přišlo, že holky jsou na cestování tak nějak víc.
Je fakt, že když si vezmeš kluka a holku ve vztahu, tak je to většinou ona, kdo řekne „někam jedeme, protože už dlouho sedíme.“ Tohle asi máme. Jinak to rozdělovat nechci. Holky o tom možná víc mluví, píšou, blogujou… Taky asi trochu víme, že ve spoustě situací můžeme hodit vočko, takže se asi míň bojíme klasickejch nesnází.

A pak jsou tu nesnáze, ve kterejch je vám to vaše vočko spíš na obtíž. Bejt holka, mám cestovat… ehm… sama?
Ideálně samozřejmě doprovod, aspoň ze začátku. Mě osobně nikdo neohrozil, ale když mám pocit, že mě někdo sleduje, tak zastavím a dělám, že mávám na někoho přes ulici, že tam na mě někdo čeká. Nebo že někomu volám, že už jsem na místě. A nosím pepřák. Teď v zimě se chystám do Indie a tam bych sama nejela. Jediný holky, o kterejch vím, že to udělaly, byly nějaký vojandy, který maj dobrej pravej hák.

Restless Child ft. Weef: Bezpečnosti při cestování – tipy (nejen) pro holky

Co bylo nejzajímavější místo, kam ses podívala?
Hele. Představ si, že jedeš kolem rýžových políček, místy odpadky, nikde nic – a najednou se před tebou, v tom největším horku, vynoří království jako z Mrazíka. To je White Temple v Thajsku. Unikátní, pohádkový místo, zároveň trochu strašidelný, kolem se tyčí ruce, kostry. Bílá nádhera uprostřed zeleně, všude možně pozlacená, Jak filmový kulisy. Říkáš si tam třeba „wow, a co je tohle,“ a pak zjistíš, že to je WC…

Pojď ještě vzpomínat: O čem bylo tvoje první video, co jsi dala na YouTube?
O tom, co jsem si koupila. To se tady zrovna zvedala vlna youtuberství a ukazovat, kdo si co koupil na sebe, frčelo. A já byla shopaholic s určitým vztahem k módě. Tak jsem se tomu začala věnovat, snažila se to rozjet.

Bylo dobře, že se mi to nepodařilo. 

Protože?
Protože za ten rok a půl, kdy jsem se o to pokoušela, se mi hrozně převrátily hodnoty. Pořád jsem hledala uspokojení v materiálních věcech, měla to nalajnovaný klasicky přes vysokou školu ke kariéře – a najednou mi to přestalo dávat smysl.

Je pravda, že tvoje dnešní vlogy jsou hodně jinde, než ty první.
Kdysi jsem natočila video o akné a mělo 15 000 shlédnutí, což pro mě byla senzace. Ale stejně jsem ho stáhla. Právě proto, že chci vysílat jiný, kvalitnější věci.

Není pak škoda, že žádný z těch kvalitnějších videí nemá sledovanost toho akné? Je vidět, že současný videa ti musí dát strašný práce.
Když teď točím o cestování, ráda si pohraju s hudbou, se střihem, s dynamikou. Dám si záležet, snažím se zlepšovat. Navíc nemám nejrychlejší komp, strašně se u toho seká, já si rvu vlasy… Takže když to srovnám co do počtu shlédnutí… tak doufám, že se to zlomí.

Možná by ti pomohlo, kdyby ses čas od času posypala chipsama.
To je takovej trend youtuberů – extrémy. Extrémy, bohužel, lidi obecně přitahujou, takže dělat kraviny by asi zabralo – ale u koho. Aniž bych chtěla kohokoli odsoudit, chci komunikovat s trochu jiným typem lidí.

WEEF_01 (1)
„Je dobře, že jsem na YouTube neprorazila jako shopaholik. Ve skutečnosti mě nebaví nakupování, ale cestování. „

Na druhou stranu, s těma novějšíma věcma ti stačil půlrok – a počet odběratelů se zdvojnásobil a docela svižně roste. Takže to asi není úplně slepá ulička.
Travel scéna se rozšiřuje, bloggeři a vloggeři týhle scény zažívají boom, tak uvidíme. Svoje publikum si najdeme. I když nemluvíme k mase a nikdy nebudeme. A taky věřím, že lidi obecně začnou vyhledávat smysluplnější obsah než… bez urážky… chipsy.

Neděláš si to jednoduchý. I to, že jsi zároveň věčně na cestách a zároveň máš jako jedno z životních témat Zero Wasting. Nejdou tyhle přístupy proti sobě?
Strašně. Teď se sice nepřesunuju z místa na místo, jsem v Portugalsku na pár měsíců, ale stejně: Vím, že v září pojedu zas dál, což mě odrazuje koupit kompost, budovat v cizím bytě zázemí, který to usnadní. Taky tě to někdy vyčerpá, chceš jenom odmítnout sáček a odnést si ho ve svý nádobě – ale protože nakupuješ všude možně a v obchodech na tebe nejsou zvyklí, musíš to pořád vysvětlovat, navíc v jazyce, kterýmu oni moc nerozumí… A pak stejně udělaj „é, é, nonono“ a narvou ti to do toho pytlíku. Nebo ten pytlík vezmou a vyhodí ho.

Weef’s World: Začínám Zero Waste Life aneb Život bez odpadu

Jenže to pohodlíčko, kterýho se tím vzdáváš.
Taky se mi někdy stane, že si řeknu „kašlu na to, dneska na to nemám“. Nebo si to neuvědomím. S tím taky bojuju nejvíc – abych to celý přijala a začala to brát jako samozřejmost. Ale tak snažím se. Chci to dělat. A vím proč.

Furt lepší něco, než nic.
Termín „Zero Wasting“ se moc nepovedl, protože to není o tom nevytvářet žádnej odpad, ale vytvářet co nejmenší odpad. Každej ať si to vezme za svý tak, jak mu to vyhovuje. Tady jsme znova u toho, že lidi milujou extrémy – Zero Wasting vypadá jako extrémní přístup a asi proto se to tak chytlo. Ale ono by fakt stačilo, kdyby každej udělal málo – a změní se hodně.

Je Zero Waster novej vegan?
Je to novej životní styl, kterej je užitečnej, pojí se s minimalizmem. V Americe je to jasnej boom, tam to začalo. Sleduju, že už se to řeší i v Česku, a jsem za to ráda.

Vlastně začínám řešit i to veganství.

Na to, jak bezstarostně působíš v těch videích, jsi docela řešivej člověk.
Jo, to jo. Já si pořád s něčím lámu hlavu. Někdy je to na škodu, ale jsem za to vlastně ráda. Klidně by nás mohlo být víc. Hlavně nás youtuberů a dalších, co mluví k většímu publiku. Měli bychom se věcma kolem víc zaobírat, pokládat lidem víc otázek, startovat diskuze a tak.

Weef’s World: Instameet Ukliďme Česko

Řešíš někdy i to, že nemáš nikde vybudovaný hnízdo? Ne, že bys už měla věk na to se usadit, ale… Ale.
To víš, že mám sklony hnízdit. Když se přesunujeme z bytu do bytu, vždycky koukám a říkám si „ty jo, tady bych to udělala takhle a takhle, škoda, že nemůžu.“ A pak stejně zas chci jinam. A pak zase. Možná mám v sobě potřebu změny – říkáš si „to chci“ a když to máš, zas přijdou roupy. Možná to je tím cestováním a možná to cestování je právě tohle. Tak jako tak to vždycky převáží.

A pak dál žiješ sen mnoha mladejch lidí. Měla jsi štěstí, nebo to může mít každej?
Není to o štěstí. Musíš se rozhodnout, že to chceš. Bejt o tom přesvědčenej a něco pro to udělat. Jestli chceš cestovat a u toho pracovat, najdi si, jaký jsou možnosti, co můžeš dělat, v čem jsi dobrej. Jestli v tom nejsi dobrej, tak se v tom zlepši, klidně nejdřív doma, než vyjedeš. Je to úplně to samý, jako cokoli jinýho. Makej na tom, něčeho se vzdej. Každej, kdo dostal to, co chtěl, to udělal takhle.

Další videa nakoukáte na youtubovém kanálu Weef’s World. Rozhodně doporučujeme i pokochat se haldou fotek na jejím Instagramu. Pak už vás za pecí neudrží ani ta nejsladší buchta.

I v mimořádně pohostinných zemích se vám může přihodit spousta patálií. Takže ať už jsme vás nalákali na cesty do neznáma, nebo máte v plánu jen klasickou dovolenou, nezapomeňte na cestovní pojištění. Od AXA Assistance ho máte dokonce s 50% slevou.