Vzdělávání autistů: důležitý je individuální přístup

Budoucnost, Psychická pohoda
Autismus se dostal do našeho povědomí již po uvedení slavného amerického snímku Rain Man s Dustinem Hoffmanem. Osoby trpící tímto syndromem však nejsou vždy jen dokonalými matematiky s poněkud výstředním chováním. Jak ukázala například drásavá reportáž Děti měsíce v týdeníku Respekt, často jsou s ním spojeny výbuchy agresivity zaměřené proti sobě či nejbližšímu okolí.

Autismus je velkou zátěží nejen pro nemocného, ale i pro celou rodinu a příbuzné. Syndrom je neléčitelný a v těch nejtěžších formách jsou postižení odkázáni na nepřetržitou péči zdravotníků či ošetřovatelů. Existují však případy, kdy se autisté dokážou zařadit do běžného života a absolvovat i základní školu či další studium.

Když se geny splaší
Příčina vzniku autismu je u dětí nejasná. Jeho projevy jsou stále opakující se vzorce chování a narušená komunikace s okolím, která stěžuje postiženým jakékoli sociální interakce. Dle odborníků může za vznikem této poruchy stát více faktorů. Mezi ně patří například genetické předpoklady nebo i negativní vlivy životního prostředí, které mohou nepříznivě ovlivnit dětský organismus. Mezi ně může patřit například těžké onemocnění v útlém dětství.

Rozšířené tvrzení, že povinné očkování stojí za vznikem autismu, se však do současné doby nepotvrdilo.

Žádná studie to nikdy neprokázala, právě naopak: výzkum provedený v roce 2012 ve Spojených státech na skoro patnácti milionech očkovaných neobjevil žádnou spojitost mezi vakcinací a propuknutím autismu. Jednalo se tak o lživou informaci, která se ale mezi rodiči šířila jako lavina a i přes vědecké důkazy je u mnohých z nich stále populární.

Do školy, či doma?
Pro úspěch v životě a ve společnosti je pro autisty klíčové vzdělání, které má však svoje specifika. Ta závisejí na rozsahu a závažnosti poruchy a na individuálních schopnostech nemocného. Způsobů, jak zajistit autistickým dětem dostatečné vzdělání, je několik. Jedním z nich je jejich integrace (tedy inkluze) do běžných tříd se „zdravými“ žáky či jejich zařazení do specializovaných tříd. Zde je však klíčová osobnost asistenta pedagoga, na kterého se ale mnohdy nedostává finančních prostředků. Ten funguje jako jakýsi prostředník mezi žákem, učitelem a třídou ve školním prostředí.

Asistent by měl žáka znát co nejlépe a například i předejít agresivním záchvatům či chování, které by jinak narušilo chod výuky. Pomáhá mu také se zvládáním látky či domácími úkoly ve spolupráci s rodiči. Jeho přítomnost zlepšuje výsledky žáků trpících autismem a výrazně zvyšuje jeho šanci na úspěch.

Stát také umožňuje autistické děti vzdělávat doma, v rodině. Zde je výhodou známé prostředí, které pomáhá udržet jejich neklidnou pozornost a zároveň umožňuje vykonávat oblíbené rituály.

Tim Burton není blázen. Jen autista.

Vycházet si vstříc
V České republice se při vzdělávání takových žáků používá často metody tzv. strukturovaného učení. Ta podporuje vhodné chování žáka a jejím cílem je zmírnit negativní projevy, například záchvaty vzteku, vzdoru či další agresivní chování. Pomocí odborníků a citlivého přístupu můžeme snížit znevýhodnění dětí s poruchami autistického spektra. Odbouráme tak také stres, který při vyučování mohou zažívat. Díky strukturovanému učení se zlepšuje nejen komunikace s okolím a spolužáky, ale i samotná psychická pohoda dítěte. Tato metoda je pak ušita každému dítěti na míru. Během vyučování se používají různé speciální pomůcky, hračky či piktogramy, které usnadňují oboustrannou komunikaci.

Autisti sobě
O tom, že ani autismus není překážkou pro vzdělání a úspěšnou kariéru, svědčí příběhy mnoha lidí. „Autismus mi byl diagnostikován v mých osmi letech,“ řekl dvaadvacetiletý Joshua, který se se svým příběhem svěřil na stránce autismspeak.org. „Ale už dávno předtím jsem se choval trochu zvláštně, opakoval jsem třeba hlášky z televize nebo byl doslova posedlý různými tématy.

Když mi bylo třeba devět, byl jsem obrovský fanoušek Abrahama Lincolna.

Mým rodičům pak psychologové řekli, že se nikdy nenaučím číst, psát, chodit do normální školy bez asistenta či dokonce pořádně mluvit,“ uvedl mladík. Díky podpoře svých rodičů a přítelkyně všem vytřel zrak a i s pomocí terapie se dostal i na vysokou školu. Joshua se také angažuje v práci s dětmi, které trpí podobným syndromem, a v budoucnosti se chce stát i hercem.

Aspergerovi navzdory
Jeho sen není nesplnitelný, nějakou z poruch autistického spektra trpí například i některé slavné osobnosti. Jednou z takových je americká herečka Daryl Hannah, známá z filmů Žbluňk! či kultovního Kill Billa. Ta totiž trpí Aspergerovým syndromem. Onemocnění jí již od začátku komplikovalo kariéru. Podle jejích slov byla před premiérami svých snímků či předáváním filmových cen tak nervózní, že skoro omdlela. Nemohla se ani účastnit povinných koleček v médiích na propagaci filmů nebo televizních show. Studia tak o ni rychle ztrácela zájem. V současné době se ale zdá, že se naučila se svým onemocněním fungovat. Po comebacku v roli nájemné vražedkyně s páskou přes oko ve filmu Quentina Tarantina se objevila totiž v úspěšném seriálu Sense8 a dalších filmech.

Aspergerem mimochodem trpí také známý režisér morbidních snímků se snovou atmosférou Tim Burton. Jejich příběhy ukazují, že i s některou z poruch autistického spektra se dá prožít kvalitní a úspěšný život. Důležitý je ale individuální přístup a mnohdy velké odhodlání a výdrž ze strany nejbližšího okolí.

#Radek Mojžíš

Bude vás také zajímat: Spousta legrace a ještě víc práce. Nesmíte se bát trapnosti, říká zdravotní klaunka

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.