Veganství u dětí. Zdravá alternativa, nebo nebezpečný hazard?

Budoucnost, Vše o jídle
Veganská strava získává v současné době stále větší popularitu. Restaurace, které nenabízejí živočišné produkty, jakými jsou mléko či vejce, najdeme už i v České republice. Veganství je součástí zdravého životního stylu, který nás má ochránit před nemocemi a prodlužuje život. Spolu s rostoucím počtem veganů roste i počet dětí, které jsou takhle vychovávány odmalička. Je to ale zdravé?

Hlasití odpůrci alternativního stravování tvrdí, že veganské děti nemohou získávat všechny látky důležité pro správný tělesný vývoj mladého organismu. Názory odborníků na toto téma se diametrálně odlišují. Jedni spatřují ve veganství recept na věčné zdraví, druzí rodiče vegany odsuzují jako nebezpečné hazardéry s dětským zdravím.

Jedním z nejčastějších argumentů proti čistě veganskému stravování jsou rozdílné potřeby dětí a dospělých. V dětském věku totiž naše těla potřebují přijímat vyšší dávky živin a vitaminů, jakými jsou například A, C nebo D. Mléko a další mléčné výrobky jsou i cenným zdrojem vápníku, potřebného pro správný růst. Všechny tyto látky by pak rodiče, kteří u svých dětí dodržují striktně rostlinnou stravu, měli nahrazovat různými potravinovými doplňky. Jedním z nejdůležitějších je pak vitamin B12, jehož nedostatek způsobuje hubnutí a chudokrevnost.

Ostře sledované vitaminy
„U veganské stravy musíme vzít v potaz hlavně to, jaké vitaminy a minerály nemůžeme získat přirozeně pouze z rostlin,“ říká mluvčí British Dietetic Association Susan Short. „Ty, které najdeme například jen v masu či živočišných produktech, pak nahradit jejich uměle vyvinutou variantou v podobě potravinových doplňků,“ radí odbornice. U malých dětí je to však komplikované. Vitamin D je například vyráběn z ovčí vlny a sója není vhodná ke konzumaci u dětí pod osmnáct měsíců. Mezi další potenciální problémy patří i nedostatek železa. Mnohé studie pak opakovaně prokázaly jeho nedostatečný příjem u dětí, které se stravovaly vegansky či makrobioticky. Proto je nutné jeho příjem u takových dětí vždy pečlivě monitorovat. Nedostatek železa způsobuje anémii a špatnou krvetvorbu.

Malí a ospalí?
Při striktně veganské stravě může být také negativně ovlivněn správný fyzický a psychický vývoj dítěte kvůli nižšímu energetickému příjmu. Takové děti jsou tak podle odborníků často menší a pomaleji rostou. Děti mladší dvou let, které jejich rodiče krmili pouze vegansky, byly drobnější a vážily méně než jejich průměrní vrstevníci. Nižší byl také jejich denní příjem bílkovin, kterých čistě rostlinná strava neobsahuje tolik. V sousedním Německu dokonce lékaři veganskou stravu u dětí zásadně nedoporučují.

Německá společnost pro výživu (DGE) vydala varování, ve kterém veganství od útlého věku označila za nevhodné.

„Riziko zdravotních komplikací u dětí je příliš velké,“ myslí si Antje Gahl z DGE. „U dospělých veganů doporučujeme příjem potravinových doplňků, a to zejména vitaminu B12. A to u těch nejmenších není zcela možné,“ uzavírá.

Uvědomělí konzumenti
Je ale opravdu veganství pro děti škodlivé? S tím nesouhlasí například PETA, organizace bojující proti krutému zacházení se zvířaty. Ta veganství vidí jako účinný prostředek v boji proti dětské obezitě, která se stává po celém světě stále větším problémem. Počet obézních se například ve Spojených státech v posledních třiceti letech zdvojnásobil. S tím souvisí i nárůst dalších zdravotních problémů, mezi které patří cukrovka druhého typu. Stále mladší děti si tak kvůli nezdravé stravě a konzumaci sladkého či smaženého jídla musí denně píchat inzulin. U dospělých pak fast foody a špatný životní styl způsobují nemoci srdce, poruchy metabolismu a vysoký tlak.

Děti veganů pak také častěji přemýšlí nad tím, co během dne zkonzumují. Mají lepší vztah k jídlu a vědí, co jejich těla potřebují.

I veganská strava může být pestrá.

Mléko není pro lidi!
Další výhodou veganství je i absence mléka a mléčných výrobků. Podle některých pediatrů by se totiž kravské mléko nemělo v dětství pít vůbec. „Není žádný důvod mléko pít. To je určeno pouze pro telata, a ne pro lidi,“ tvrdí doktor Oski z americké asociace pediatrů. „Byly doby, kdy bylo kravské mléko považováno za prospěšné pro naše zdraví. Ty jsou ale nenávratně pryč a klinické experimenty nám dávají za pravdu,“ říká.

Mléko podle něj způsobuje u dětí alergie. S tím je spojen i nárůst počtu lidí, kteří nesnášejí laktózu v něm obsaženou.

Její intolerance způsobuje nadýmání, křeče, zvracení, bolesti hlavy, a dokonce i astma. Některé děti mohou mít problémy i při kojení, pokud jejich matky pijí mléko.

Zlatá střední cesta
Veganství u dětí stále zůstává tématem, které vzbuzuje silné emoce a ani odborníci nejsou zajedno. Často pak nalezneme vzájemně si protiřečící studie v závislosti na vlastním přesvědčení. Pro rodiče je pak velmi těžké se rozhodnout, co je pro jejich potomky nejlepší. Ve stravování se často vyplatí jít zlatou střední cestou a používat vlastní rozum. A u dětí to pak platí dvojnásob. Extrémy ve formě nezdravého fast foodu či naopak čistě rostlinné stravy mohou negativně ovlivnit jejich vývoj. Základem je pestrá strava, dostatek ovoce a zeleniny. Spolu s pravidelným pohybem jsou klíčem k dlouhému životu bez zdravotních problémů.

#Radek Mojžíš

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Mohlo by vás také zajímat: Jídlem ke zdraví? Naslouchejte svému tělu, sociální sítě berte s rezervou