AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Sopky v České republice. Hrozí jejich probuzení?

Bublající hustá láva. Nedýchatelno a nesnesitelné horko. Jediné světlo na nebi patří letícím sopečným pumám. Hotová apokalypsa. Není úniku. Že mluvíme o vzdálených exotických krajinách? Ne. Přesně takhle to u nás vypadalo několik milionů let zpátky. Vulkány panovaly našemu kraji. Po vládě zbylo už jen několik pomníků v podobě neaktivních sopek. Hrozí, že by se některá z nich mohla probudit a rozpoutat peklo?

Jestli jste si mysleli, že za sopkami musíte až do Japonska nebo na Kamčatku, jste na omylu. Stačí nasednout na autobus a projet se po českých luzích a hájích. Ač již neaktivní, existují. Po celé republice. Jak je to možné? V období třetihor, zhruba před dvaceti až třiceti miliony lety, naše území patřilo k oblastem s největší koncentrací vulkánů. Těžko si strašidelné prostředí představit. Kvůli výparům, lávě a popelu příliš prostoru pro život nezbývalo. Hotové inferno. Podobná divočina probíhala například i Indonésii a zemích Střední Ameriky. Dnes už tomu je jinak. Pouze u nás! Aktivní sopky ve světě totiž stále řádí. Podle vědců mnohdy více než v dávné minulosti!

Světoví zabijáci
Když se řekne sopečná katastrofa, vybaví se většině z nás pohřbení Pompejí. Ale ty nebyly nic v porovnání s nejhrozivějšími erupcemi současnosti. Za třetím největším výbuchem stojí Krakatoa. V roce 1883 se zčista jasna probrala a po měsíci doutnání vystřelila obrovské kusy roztavených hornin a magmatu. Síla otřesů vyvolala čtyři vlny tsunami dosahující výšky třiceti metrů. Vodní stěna smetla v okolí několik vesniček. Především ale potopila desítky obchodních lodí. Druhou největší kanonádu způsobila v roce 1991 filipínská sopka Pinatubo. Výška kouřového sloupce z kráteru přesahovala čtyřicet kilometrů. Dostal se až do stratosféry. Sopečný prach poté obeplul celou planetu. Množství částic dokonce způsobilo globální ochlazení! Prvenství si drží erupce indonéské Tambory v roce 1815. Výbuch přišel téměř ze dne na den. Rychlost překvapila každého. Mrak žhavých plynů a láva zabily během chvíle až 15 000 lidí.

Dalších minimálně 60 000 zemřelo hlady, protože sopka totálně zdevastovala úrodu v celém okolí.

Pozůstatky českých obrů
U nás naštěstí k žádnému výbuchu nedošlo. Ani v těsné blízkosti. Ale z dob obřích titánů chrlících lávu zbylo několik upomínek na nebezpečí, které číhá pod povrchem země. Stovky kuželů, kopců, stěn a dalších útvarů lemují Česko. Největší koncentrace pozůstatků se nachází na západě a Českém středohoří.

Zjednodušeně by se dalo říci, že nejvíce vulkánů se vyskytovalo podél řeky Ohře, kde se nacházela jedna z velkých zemských puklin.

Ale nemyslete si, že všepožírající láva se plazila po našem domově ještě před dinosaury. Nejmladším pomníkem silné magmatické pohromy je Komorní hůrka u Františkových Lázní. Před zhruba 150 000 lety zakryla západ rudošedá pokrývka. V okolí geologové nalezli dokonce stopy po velkých kráterech z roztavených obřích kusů kamenů vyplivnutých ze chřtánu Komorní hůrky. Druhá krasavice ležící poblíž, Železná hůrka, podle výzkumů nenadělala takovou paseku jako blízká sestra. Železná příbuzná zabrnkala na tektonické desky zhruba o 50 000 let dříve. Mezi další sopky, ale o mnoho starší, řadí vědci Uhlířský vrch, Venušinu sopku a Velký a Malý Roudný. Může se některá z nich probudit z nenadání jako Tambora?

Shoříme v lávě?
V západních Čechách se v posledních letech setkáváme se stále častějšími zemětřeseními. V roce 2014 bylo na Karlovarsku naměřeno dokonce až 4,5 stupně Richterovy škály! Náhoda, že zrovna tam? Ne! Západočeský kraj jeví známky hloubkových podzemních vulkanických aktivit. Ale opravdu hlubokých. Díky jejich vlivu si můžete v Karlových Varech dát věhlasné léčivé prameny. Kousek od Františkových lázní se pro změnu nabízí k návštěvě unikátní přírodní rezervace Soos. Právě ona je nejvíce v hledáčku geologů a vulkanologů.

V tamějších bažinách vyvěrají malé bahenní sopky!

Jde o plyn deroucí se z hlubin na povrch. Ale to není ten důvod zkoumání. Podle určitých chemických rozborů a měření koncentrace plynů vědci dokážou kontrolovat sopečnou činnost pod povrchem zemským. A pozor! Již v roce 2007 byla zaznamenána zvýšená aktivita! Pracovníci zřejmě přišli na kořínek možnému vzniku nového vulkánu! „Pokud by se teorie potvrdila, nová sopka by se tady mohla objevit v horizontu desítek tisíců let,“ vysvětloval situaci geofyzik Tomáš Fischer. Uf. Takže nás erupce nečekají! Naši budoucí následovníci si ale malé peklo rozhodně zažijí. Budeme jim přát mnoho sil v boji se silou Země!

#Jan Uhlík

Bude vás také zajímat: Kam nejezdit na dovolenou, i kdyby to bylo zadarmo