AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Proč to mají ranní ptáčata lepší?

Neurovědci upozorňují, že do školy i do práce chodíme příliš brzy, a diskriminujeme tím tu část populace, která patří mezi noční sovy.

shutterstock_243081130

Chronobiologové (vědci, kteří se zabývají tím, jak mozek zpracovává čas) z mnichovské univerzity popsali už v roce 2006 sociální pásmovou nemoc jako nevyrovnanost biologického a sociálního času. Ta například znamená, že když se všichni okolo vás chystají do postele, nejste ještě ani trošku unavení. A naopak když kolem vás „celá země vstává“ a chystá se do práce, vy ještě potřebujete zůstat v posteli. Stále víc expertů potvrzuje, že to může být nezměnitelný biologický fakt, a ne výmluva. Jako je někdo levák a někdo pravák. A snahy to změnit vedou k dopadům na psychiku i zdraví.

Naprogramovaní ptáci
Mezi vědce, kteří upozorňují na diskriminaci nočních sov, patří i Judith Owens, harvardská neuroložka a ředitelka Centra pro pediatrické spánkové poruchy v bostonské dětské nemocnici. Judith je přesvědčena, že by ranní ptáčata měla mít pro sovy mnohem víc pochopení a biologii „nočních tvorů“ respektovat. Sovy mezi námi zkrátka nejsou stavěny na podávání výkonů dle tradičních časových rozvrhů. V novém čísle lékařského magazínu Pediatrics popisuje lékařka výsledky zajímavého experimentu. Lidé, kteří spali stejný počet hodin, vykazují změny chování, nálad, a dokonce i mentálních schopností v závislosti na tom, jde-li o skřivany, či sovy. Ona a další spánkoví experti o nich hovoří jako o chronotypech. Podle ní jsou prostě tyto dva druhy lidí (chronotypů) „naprogramováni“ k tomu, usínat během jakéhokoli 24hodinového cyklu dříve nebo později.

Sovy si nevymýšlejí
Což ovšem společnost v mnoha případech odmítá a tvrdohlavě trvá na tom, že když prostě půjdete dřív do postele a vyhradíte si na spánek minimálně 7 hodin, musíte být v pohodě. „Pokud jsou vaše spánkové vzorce v nesouladu s vaším vnitřním spánkovým rytmem,“ říká paní doktorka, „pak tento nesoulad bude mít mnohem důležitější vliv na váš výkon než to, kolik hodin jste v noci strávili v limbu.“ Ve svém nejnovějším výzkumu se Judith se svým týmem věnovala skupině studentů druhého stupně základních a středních škol ve Virginii, kterým škola začínala už 7.20 ráno. Výzkumníci srovnávali tisíce studentů z obou skupin – skřivanů i sov. Výsledky ukázaly, že i když všichni spali stejný počet hodin, „seberegulace“ sov fungovala o dost hůř.

shutterstock_335894009

Diskriminovaná nočňátka
Výzkum ukazuje na korelaci mezi chronotypem a seberegulací, takže nemůžeme říci, který z jevů ovlivňuje druhý, ani to, zda jsou spolu vůbec nějak spojeny. Ale i z dalších výzkumů nočních a denních lidí se zdá, že chronotypy výrazně ovlivňují naše zdraví a psychickou pohodu a díky tomu také naši pozici ve společnosti. „To, že vám nevyhovuje obvyklý denní řád, může ovlivnit vaše vzdělání i uplatnění ve společnosti a řekněme sociální stabilitu,“ říká paní doktorka. Takže jí ve světě, který nadržuje skřivanům, zajímá, jak snížit diskriminaci sov.

Zachary a další zombíci v lavicích
Americká rozhlasová stanice NPR odvysílala reportáž o 17letém Zacharym Laneovi, který má čtyři budíky, a přesto „pravidelně zůstává po škole kvůli pozdním příchodům“. A když už se mu podaří přijít včas, je úplně grogy. „Mám pocit, jako bych tam ani mentálně nebyl,“ říká. Zní to jako vážná porucha spánku a čtyři budíky jsou zkrátka příliš. Judith Owens říká, že děti jako Zachary trpí kvůli systému, který nemohou ovlivnit. Zdánlivě akademický problém ovšem může vést až k vážným zdravotním problémům. „Tyhle děti prostě před jedenáctou večerní neusnou,“ vysvětluje Judith. „Jsou takhle prostě nastaveny. A potřebují 8 až 10 hodin spánku. Tak si to spočítejte,“ krčí rameny. „A proto si myslím, že škola by neměla začínat dřív než v 8.30,“ dodává. „A to nejen kvůli výkonu, ale především kvůli zdraví našich dětí.“

Skřivaní lobby za status quo
Jenže to není tak jednoduché. „Existuje miliarda důvodů. A upřímně – nejdůležitějším z nich je sport. Posunul by se trénink. Někteří učitelé mají druhou práci a do té se zkrátka musejí dostavit. A v neposlední řadě lidé mají rádi status quo. Změnit to je těžké, říká paní vědkyně. A co tedy můžu, kromě lobbování ve škole, jakožto rodič nočního dítěte ještě dělat, aby se na školní rytmus adaptovalo snadněji? Judith doporučuje držet ho co nejdál od displeje či monitoru. Dál radí nenechávat vašeho teenagera spát dlouho o víkendech (což je samozřejmě snadný úkol a obrovská zábava pro všechny rodiče). „To jim totiž spánkový rytmus rozhazuje ještě o něco víc a způsobuje sociální pásmovou nemoc,“ vysvětluje.

#Natálie Veselá

Bude vás také zajímat: Jsou studené sprchy dobré pro vaše zdraví?

Ať už jste skřivan nebo sova, o svou duševní rovnováhu musíte pečovat tak či tak. Zajistit si dostatek spánku je v tomto ohledu klíčové. A dál? Dnes už si můžete duši i pojistit. Většina lidí má životní pojištění sjednáno na úrazy, ačkoli nějakých 85 % událostí s invaliditou se týká nemocí. A 30 % z nich nemocí psychických. Sjednejte si schůzku s profíkem, který vám řekne, jestli máte pojistku nastavenou správně.

 

Šikovné investování může přinést svoje ovoce.

Nenechte své peníze ležet ladem, když můžou pracovat za vás. Nechte nám své jméno, telefon a profík z AXA se vám brzy ozve.

Podobné články