AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Proč se vám snaha o štěstí vašich dětí může vymstít

Když přijde na štěstí našich dětí, my, moderní rodiče z vyspělého světa, dokážeme dělat neuvěřitelné věci, někdy na samé hranici příčetnosti, jen proto, aby se oči těch malých stvoření rozzářily.

Moderátorka amerického televizního pořadu pro děti Miss Lori se například svěřila, jak se jednou vydala na křížovou výpravu po dvou amerických státech ve snaze sehnat to správné pyžamo s Buzzem Rakeťákem, protože její syn v batolecím věku odmítal přijmout na spaní jakýkoliv jiný kus oděvu. Další Američanka a matka čtyř dětí Brett Elspas zase CNN řekla, že když s manželem zapomněli na zoubkovou vílu, omluvili se svým dětem e-mailem, který jim vytištěný strčili pod polštáře, a jako náplast přidali dvojnásobek běžného měsíčního kapesného.

Cesty do pekel
Přijde vám to ujeté? Možná jsou to extrémní případy, ale zameťme si před vlastním prahem. Kolik hodin svého života jsme strávili například skládáním lega, které dítko vzápětí mrsklo na podlahu, nebo obíháním všech baletních přípravek v okrese ve snaze vybrat tu nejlepší? Kolikrát jsme trpěli v cirkuse, na koncertě skupiny Kryštof nebo na festivalu youtuberingu, a ještě za to zaplatili nekřesťanské peníze? Kolikrát jsme dětem lhali o tom, proč něco nejde, nefunguje, nejede nebo nebude, jen proto, že sdělit jim obyčejnou pravdu nám přišlo příliš kruté?

Každý z nás zkrátka dělá pro své děti to nejlepší, co umí. Jenže podle odborníků to pro šťastnou budoucnost našich dětí není vždycky úplně ideální nastavení.

Co je to vlastně štěstí?
„Ve vyspělém světě míváme tendence zaměňovat štěstí za požitek a zábavu. A tyhle věci jsou sice příjemné, ale ve smyslu našeho růstu nebo životní spokojenosti opravdu nejsou důležité,“ říká socioložka Christine Carter. Ta doporučuje rodičům, aby si položili jednu zásadní otázku: Děláme všechno pro to, aby naše děti byly šťastné, protože šťastnými je dělá iPad nebo zmrzlina? Nebo je učíme, jak vést šťastné, smysluplné a naplněné životy? A dodává, že jednou z nejdůležitějších věcí, které bychom dětem měli vštípit, je „schopnost najít si cestu ke štěstí ve chvíli, kdy se věci nedaří tak, jak bychom si přáli“. Jinými slovy, aby se jejich svět nehroutil spolu s nefunkčním internetem nebo nesplněným vánočním přáním. Bohužel my, moderní rodiče, příliš často děláme všechno pro to, abychom své ratolesti uchránili před sebemenším zklamáním a jakýmkoliv nepohodlím.  

Hlavně, ať se princezna nezlobí…

Zakázaná polovina života
„Myslím, že rodič, jehož hlavním cílem je, aby dítě bylo neustále šťastné, se ho snaží ochránit před omyly a zklamáním proto, že zklamání považuje za opak štěstí,“ říká socioložka. Klinická psycholožka Laura Markham zdůrazňuje, že schopnost vyrovnat se s krutou realitou potlačujeme v dětech už v batolecím věku. Zamyslete se. Co uděláte, když se jim rozbije nějaká hračka? Jak často dětem okamžitě instinktivně slibujete, že koupíte novou? „Když říkáte dítěti „Neboj, koupím ti jinou, tak neplač“, sdělujete mu, že s jeho pocity je něco špatně. Že by nemělo cítit smutek, lítost a zklamání,“ vysvětluje Laura. „Existuje spousta pocitů, které nám nedělají dobře, ale pokud je naším cílem tyhle pocity z životů našich dětí eliminovat, říkáme jim vlastně, že polovina jejich lidství je nežádoucí,“ dodává. Takže když vaše dítě nedostane vysněnou roli v divadelním kroužku, místo rozptýlení bychom mu měli nabídnout možnost se s tím smířit.

Místo instantního rozveselování bychom měli smutek pojmenovat a pomoci jej dítěti prožít. Vysvětlit mu, že udělalo maximum a prostě to nevyšlo. Takový je skutečný život.

Váš potomek to možná obrečí nebo bude chvíli přešlý, ale „příští ráno se vzbudí, slunce svítí a život pořád stojí za to žít. Kromě poznatku, že nemůže mít všechno, co chce, získá něco ještě lepšího. Mámu a tátu, kteří mu rozumí a akceptují všechny jeho pocity“, říká Laura.

Jak naše snahy dětem ubližují
Jenže pro velkou část dnešních rodičů je to problém, shodují se odborníci napříč obory. A studie potvrzují, že rodiče, kteří chtějí za každou cenu šťastné děti, jim prokazují medvědí službu. Přehnaně ochranitelské rodičovství děti uvrhá do deprese a úzkosti, pocitům neschopnosti a závislosti, zjistila studie publikovaná v roce 2013 v americkém Journal of Child and Family Studies. Výzkum arizonské univerzity zase potvrdil, že dospělí, kteří prošli takovou výchovou, mají na svět kolem sebe velmi přehnané nároky a pochybují o své schopnosti překonávat jakékoliv potíže. Z další studie z letošního roku vyplynulo, že děti, které vyrůstají výše zmíněným způsobem, si s vyšší pravděpodobností vypěstují narcistickou poruchu osobnosti, cítí se být nadřazení a nárokují si automaticky kdeco. „Jsou vystresované a pod tlakem, nevědí, co je vlastně činí šťastnými. Vědí, co pro ně chtějí máma s tátou a co od nich očekávají ostatní. Ale nevědí, kým jsou a co vlastně chtějí,“ říká Christine Carter.

Součástí problému je také to, že dnešním dětem často chybí klíčový předpoklad ke štěstí, tedy pevné rodinné vazby.

Spolu, ne vedle sebe!
Kristen Race, autorka knihy Mindful Parenting, která by měla pomáhat rodičům „vychovávat šťastné děti v tomto chaotickém světě“, k tomu říká: „Nežijeme v tak pevných spojeních, jako tomu bylo řekněme dvě generace zpátky. Také náš způsob komunikace je jiný, odehrává se hlavně přes displeje telefonů, a to naše štěstí také ovlivňuje. Lidé, kteří udržují rodinný kruh opravdu živý a mají opravdu blízké vztahy s příbuznými, zažívají méně smutku, osamění a mají o sobě vyšší mínění,“ vysvětluje. A dodává, že děti, které jsou se svými rodiči v opravdu těsném mentálním spojení, se jim pak více svěřují, raději vyhoví rodičovským požadavkům a celkově je jedna radost s nimi trávit čas. Jen pozor: tahle těsná spojení musí rodiče se svými dětmi vědomě vytvářet. Jak? Kristen říká, že čím více rituálů, tím lépe. Pravidelné rodinné večeře, společné chvilky před spaním, partička dámy, když se všichni potkáte večer doma, atd. Zkrátka čas strávený společně jinak než koukáním na televizi. A co ještě můžeme pro naše děti udělat?

Přehnaně chráněné děti padají při střetu s realitou do depresí.

Jenom chyba, ne konec světa
„Jedna z  cest ke zvýšení naší schopnosti být šťastní, je naučit se vděčnosti,“ říká Kristen. A jak se taková vděčnost učí? Pro starší děti doporučuje Kristen například deníky, do kterých si každý večer sepisují 3 až 5 věcí, za které jsou vděčné. Mladší děti můžete tomuto přístupu k životu naučit pomocí tzv. sklenice vděčnosti, což není žádné mysterium, ale třeba sklenice od okurek. Do ní všichni členové domácnosti přispívají celý týden papírky, na kterých stojí, za co jsou vděční. Na konci týdne pak papírky společně přečtete a vyzdvihnete věci, které by vám jinak možná přišly automatické a žádnou extra radost byste kvůli nim necítili.

Další z věcí, které můžeme svým dětem usnadnit, je naučit se zacházet s omyly.

„Naučit je, nejlépe na příkladech našich vlastních každodenních omylů, že chyby dělá každý a že každá chyba je příležitostí k tomu, něco nového se naučit, nikoliv prohra a konec světa,“ dodává Kristen.  

Rodičovství jako nový vědní obor
Honba za trvale šťastným dítětem je poměrně novým fenoménem. Pro ty z nás, kteří jsme vyrůstali v minulém století, rodiče nepořádali spanilé jízdy za tím správným pyžamem ani se nám neomlouvali e-mailem. Na rodičovství se zdaleka nekladl takový důraz jako dnes a výchova dětí byla prostě součástí života. Úkolem rodiče bylo, zjednodušeně řečeno, zajistit, aby dítě přežilo. Dnes si k tomu, abyste mohli být dobrým rodičem, potřebujete odškrtat dennodenně spoustu položek na pomyslném seznamu.

A proto nás tenhle perfekcionismus ohledně rodičovství společně se stresem moderního člověka občas doženou k tomu, že se soustředíme výhradně na krátkodobé cíle.

Když je chronicky vyčerpaný rodič ve stresu, je vlastně v modu, kdy mu jde o čisté přežití a hledá to nejjednodušší řešení,“ popisuje Kristen Race. Podle ní právě díky téhle pasti dochází k tomu, že si odepíráme zážitky a kupujeme sobě (a potažmo i dětem) věci. Protože si myslíme, že vydrží déle. Ve skutečnosti je to přesně naopak. A Christine Carter s ní souhlasí: „V naší materialistické a konzumní kultuře si pleteme nejen štěstí a požitek, ale dokonce i požitek s láskou, v domnění, že věci, ze kterých máme radost, přinášejí lásku.“ A proto dětem kupujeme zmrzlinu, když cítíme, že jim něco dlužíme. Aby byly šťastné.

Není pochyb o tom, že rodičovství je jedna z nejtěžších prací na světě, ale asi se všichni shodneme na tom, že jedním z nejdůležitějších úkolů rodiče je naučit své dítě, jak žít. Jenže my je často místo toho učíme „jak se zabavit s pomocí nejrůznějších krabiček a obrazovek a dělat jen to, co jim přináší okamžité uspokojení, namísto toho, abychom jim pomohli uvědomit si, že opravdové štěstí nepřichází se zmrzlinou, ale z něčeho mnohem hlubšího. Z toho, že jste dobrý člověk, máte určité morální hranice, nemusíte se za sebe stydět a žijete dobrý život“, uzavírá Christine.

Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…

#Natálie Veselá

Mohlo by vás také zajímat: Dopřejte dětem nudu, radí psychologové

 

 

 

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Poskytuji dobrovolně souhlas se zpracováním mých shora uvedených osobních údajů (jméno, příjmení, telefonní číslo) ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. (dále jen „Zákona“) pro účely marketingových a reklamních aktivit společností Creative Dock s.r.o. a AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní fond a.s., AXA životní pojišťovna a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Česká republika s.r.o., AXA ASSISTANCE, s.r.o. a Inter Partner Assistance, organizační složka (dále společně jen „Společnost“), ať už přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů a smluvních partnerů Společnosti. Souhlas uděluji na dobu následujících 5 let a zároveň potvrzuji, že jsem byl seznámen se svými právy podle §§ 11 a 21 Zákona. (skrýt text)