AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Proč je dlouhodobá předpověď počasí nesmysl, který nemůže nikdy vyjít

Češi zbožňují předpovědi počasí. Málokterý národ na nich frčí tolik jako my. Čím to je? Těžko říct. Každopádně podle průzkumů je kontrola předpovědi počasí jednou z rutinních věcí, kterou si Češi plní každý den stejně. I když většina z nich pak nadává, že to zase nevyšlo…

shutterstock_451962835

Ale aspoň je o čem konverzovat. Zkrátka než vyjdeme ráno do ulic, je třeba nejen podívat se, kolik je venku stupňů, ale také jak to bude v průběhu dne vypadat. A podle toho se také obléct.

Fenomén Norové 
Podobně ujetí na počasí jsou také Norové, kteří provozují i u nás velmi oblíbenou aplikaci na jeho předpověď. A sami se diví, proč jsme právě my vděčnými strávníky jejich proroctví. Je to aplikace, kterou můžete najít na webu nebo si ji stáhnout v obchodě Play pro Androidy i v Apple Store pro zatvrzelé jablíčkáře. Jmenuje se yr.no a je to služba norského meteorologického institutu. Tahle aplikace samozřejmě vyhledá místo, na kterém se zrovna nacházíte, a zobrazí vám předpověď. Kromě něj umí taky textové předpovědi, meteogramy (stačí otočit telefon na šířku) a varování před extrémním počasím. Češi jsou z ní celí říční a nevěřícně kroutí hlavou, že se konečně objevilo něco, co fakt funguje. Manažerka serveru Ingrid Støver Jensenová říká, že uživatele mají ve více než dvou stech zemích po celém světě. Polovina z nich jsou přirozeně Norové, na druhém místě jsou Švédi, hned na třetím jsou ale Češi. 

Příroda je nevyzpytatelná
Asi každý z nás zná nějakou veselou historku o tom, jak si někdo naplánoval výlet podle předpovědi počasí, která slibovala slunečný den, a pak se dotyčný předčasně vracel domů vánicí. Fóry o počasí patří v naší zemi mezi nejoblíbenější a ten o tom, jak byli silničáři letošním sněhem opět zaskočeni, známe všichni. Proč ale dlouhodobé prognózy nevycházejí? Meteorologové jsou v tom nevinně, předpovídat počasí je totiž docela kumšt. Nejde o žádné mávání proutkem ani o věštění z kouzelné koule – ve hře je brutální matematika, složité technické hračky a samozřejmě nekonečný boj s Matičkou přírodou. 

Měl to být krásný výlet…

Oceány jako slepá místa, která nelze měřit
Předpovídání počasí se skládá z několika kroků a začíná popisem momentálního stavu zemské atmosféry prostřednictvím meteorologických balonů. Jejich provoz je ale tak finančně náročný, že se tahle měření praktikují jen na několika místech po světě. Nutno vzít v potaz, že spousta meteojevů se odehrává uprostřed oceánů, kde žádné stanice nejsou, takže místo měření se tu pouze odhaduje podle toho, jak to vypadá v jejich okolí. Čímž jsme u prvního problému. Krokem číslo dva je tvrdá matematika, kterou asi nemá smysl dlouze rozebírat. Jde o složité rovnice sestávající například z aktuálních hodnot tlaku, teploty a rychlosti proudění vzduchu. Kvůli náročnosti těchto rovnic opět vzniká prostor pro množství nepřesností ve výsledné předpovědi. Dnešní technika nám ale umožňuje získat přesný odhad alespoň pro několik desítek následujících minut. Ufff!

Žádná brnkačka to není
A jak se tedy dotáhne předpověď na několik dní dopředu? No těžko. Dlouhý výpočet se dělí do série mnoha krátkých kroků, kdy výsledky jednoho slouží jako počátek kroku dalšího. A tak pořád dokola, dokud se nedostaneme k požadované délce předpovědi. Jenže chování zemské atmosféry se chaoticky mění a chyb v měření díky počtu kroků přibývá, takže i zdánlivě zanedbatelná odchylka v datech činí jakoukoli předpověď na dobu delší než 5 dnů úplně nepoužitelnou. Meteorologové na to mají takový fígl a místo jedné simulace jich vytvoří hned několik desítek, které pak statisticky zpracují a výsledek vyjádří formou pravděpodobnosti. Ještě stále si chcete zkusit práci rosničky?

Kolo je někdy spíš na obtíž.

Za všechno můžou ty žáby!
Na hlavy meteorologů ovšem nepadá hněv jen obyčejných smrtelníků. Nepřesné či úplně špatné předpovědi rozčilují i Kim Čong-una, nejvyššího představitele Severní Korey. Vůdce osobně navštěvuje všechny meteorologické stanice v zemi a spílá jejich zaměstnancům do pitomců, kteří produkují „příliš mnoho nepřesných“ předpovědí. Je totiž zdrcen představou, jak moc devastující vliv mají jejich chyby na severokorejskou ekonomiku. No, někoho nakonec obvinit musíte. Kim ovšem není jediný.

Poručíme větru, dešti? 
Známá je také skutečnost, že i Josif Stalin, muž s absolutní mocí, věděl, že k budování lepších zítřků je třeba toho správného počasí. Žel bohu, ani sovětští experti nebyli nikdy schopni zajistit přesné predikce, což vedlo Stalina v roce 1934 k obrovské čistce mezi nebohými předpovídači. Ani po této „pobídce“ se ovšem zaměstnanci ústavů neumoudřili. A když Stalin slyšel v roce 1946 další totálně špatnou předpověď, rozkázal se „sabotéry“ opět okamžitě skoncovat. Britští meteorologové sice nepracují pod takovým tlakem, přesto se stále snaží najít způsob, jak přiblížit předpovědi reálnému počasí. Letos v létě přišli s plánem oslovit amatérské nadšence přes počasí a umístit miniaturní meteorologické stanice po soukromých zahradách po celých britských ostrovech. Cílem této iniciativy má být získání dalších extra dat k přesnějším předpovědím zejména bouřek, jejichž bleskový výskyt je obzvlášť těžké predikovat. 

A má to smysl? 
Pravděpodobnost, že to zabere a tahle inovace se rozšíří po světě, není prý vysoká. Suma sumárum z toho vychází, že počasí je proces, a proto se může dostavit v různých ze svých stadií. Nicméně máte-li nějaké plány závislé na předpovědi počasí a chcete-li snížit pravděpodobnost, že zmoknete, veškerá dostupná data doporučují spoléhat se maximálně na tu jednodenní. Cokoliv „na dýl“, to už je jen průměr z toho, jak nepředvídatelné počasí umí být. Na druhou stranu máloco v životě člověka se dozvíte na pět dní dopředu. Takže pokud jde o počasí, prozatím nám nezbude než vsadit na starou osvědčenou metodu. Otevřít okno, vystrčit z něj ruku a podívat se, co se na nebesích zrovna děje. 

#Aneta Srdínková

Mohlo by vás také zajímat: Hurá, bobr se vrací! Anebo ouvej?

Podobné články