Může mě moje kočka zabít? Nejnovější výzkumy Jaroslava Flegra o toxoplazmóze

Rozhovory, Životní styl
Sešel jsem se s profesorem Jaroslavem Flegrem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy u rozhovoru o parazitech. Skončilo to úplně jinak, než jsem čekal.

Jaroslav Flegr, Patalie.cz

Jsou i jiní podobní paraziti jako toxoplasma, podobně nebezpeční a manipulující člověkem?
Určitě ano, ale žádný nebyl zkoumaný 25 let jako toxoplasma, takže se o tom neví. Určitě budou i další, kteří taky mění lidské chování.

Je to opravdu nebezpečné? Mění to kvalitu života?
Těm, kteří skončí pod koly aut, ano (nesmělý úsměv). Zpomaluje to reakční časy. Zvlášť lidem, kteří jsou Rh negativní. Zvyšuje to tím pravděpodobnost autonehody. U muže Rh negativního a nakaženého relativně nedávno se zvýší pravděpodobnost nehody asi šestkrát. Když se člověk nakazí, jdou reakční časy strašně rychle nahoru – prodlužují se. Než si na to dotyčný zvykne, jsou z toho maléry. Čím déle od nakažení, tím se reakční časy prodlužují, ale pravděpodobnost nehody se naopak snižuje. Člověk si zvykne na to, že je pomalejší.

Jestli jste na cestách nebo nemáte čas číst, poslechněte si krátkou audioverzi našeho rozhovoru:

A kromě rychlosti?
Taky se asi 2,7x zvyšuje pravděpodobnost schizofrenie. A to mluvím jen o věcech, které jsou bezpečně prokázané. Nově se ukazuje, že nákaza má téměř jistě i mnoho dalších zdravotních důsledků. U nakažených je výrazně zvýšena pravděpodobnost dalších onemocnění, u kterých se to do současnosti ani netušilo. Včetně některých kardiovaskulárních chorob, a dokonce i některých typů rakoviny. Nákaza však hlavně způsobuje spoustu trávicích potíží i problémy s imunitou. Takže kvalitu života doživotní nákaza toxoplasmou určitě zhoršuje.

Jak velkého počtu lidí se to týká?
Nakažena je asi třetina lidí, u většiny to však žádné drastické dopady nemá. Vyvolané změny nejsou zas tak velké. S výjimkou reakčních časů u Rh negativních osob.

Počet nakažených se historicky snižuje?
Myslím si, že před sto lety u nás bylo nakaženo nějakých 90 % populace. Jak stoupá hygiena a jak se mění potravní návyky, prevalence klesá.

Má ten parazit i nějaké pozitivní účinky? Třeba to, že se člověk chová jinak než obyčejně?
(chvíli váhá) Na výzkumech jsme spolupracovali s primářem psychologie z vojenské nemocnice. A když jsem mu ukazoval některé výsledky o změnách v psychice, říkal: “To jsou vlastně ideální vojáci. Moc nevystrkujou hlavu, jsou opatrnější, všechno si pořádně promyslí, než do něčeho jdou… To je vlastně v pořádku.” (smích). Jenže naprostá většina změn je k horšímu.

jf-img_8063
Na stránce pokusnikralici.cz najdete i sekci s nabídkou čtvrtečních biologických přednášek, kterých se můžete zúčastnit i vy. Je to na Přírodovědecké fakultě UK, kde jsme vedli náš rozhovor. V říjnu tam přednášel třeba Cyril Höschl o smyslu placeba.

Jak se s tím žije?
Řada změn vzniká tak, že ti lidé žijí v chronickém stresu. Jsou nemocní, a mají tak zdravotní potíže. A to se projeví v jejich chování i psychice. Muži a ženy jsou navíc chronickým stresem ovlivněni různě, reagují na něj vlastně opačným způsobem. Ženy spíš vyhledávají kontakty s jinými lidmi, jsou společenštější, pomáhají a chtějí, aby se jim pomáhalo. Muž se v chronickém stresu chová přesně obráceně. A velká část změn pozorovaných u nakažených osob se dá vysvětlit tím, že jsou v mírném, ale trvalém stresu. Ovšem tím není myšlen psychologický stres, jak si ho představuje veřejnost. Stres je účelná a velmi komplexní reakce organismu na působení negativních vlivů, provázená produkcí stresových hormonů. Když stres přetrvává delší dobu, projeví se jeho negativní vlivy.

Můžete mi vysvětlit rozdíl mezi parazitem a nemocí?
Toxoplasma gondii je latinský název pro parazita. Česky jen toxoplasma s malým t. Jde o jednobuněčného parazita dost příbuzného původcům malárie, krvinkovkám i plazmódiím. A choroba se jmenuje toxoplazmóza.

Kdyby nebyly kočkovité šelmy, nebyla by toxoplazmóza, protože jen v nich se může rozmnožovat pohlavně a jen v nich vznikají cysty, které v půdě vydrží roky.

Dá se dělat něco pro to, abych chorobu nechytil?
Určitě dá. Je dobré pořádně si omývat kořenovou zeleninu ze zahrádky. Nejhorší je třeba předzahrádka. Tam může chodit kakat kočka. Zejména sousedova kočka nebo kočky. Od vlastní kočky se člověk v podstatě nenakazí.

Opravdu ne?
Ona se nakazí jednou za život, obvykle když je kotě. A třeba 14 dní je pak infekční, vylučuje cysty. Ty pak minimálně 24 hodin potřebují být na kyslíku, než se stanou infekčními. Když člověk není čuně a po kočce uklízí, je šance, že se nakazí, hodně malá. Tedy že se nakazí přímo od nemocné kočky.

Ale přímo od toho trusu nic chytit nemůžu?
To můžete. Cysty v trusu zůstanou infekční třeba rok nebo dva, ve vhodných podmínkách i déle. Takže kočka je potřebná k udržení té infekce, ale člověk se nakazí buď z mrkve, nebo ze syrového, nedovařeného masa, zejména zase z domácích chovů. Možná z biofarmy.

Takže farmářské trhy nejsou dobré?
V tomhle je možná lepší průmyslový chov. Zejména třeba u hovězího dobytka. V hovězím mase toxoplazma v podstatě není. Takže když si člověk dá tatarský biftek, většinou je to v pořádku. Navíc když je to v restauraci, měli by ho mít z mraženého masa a mrazem i teplotou nad 65 °C se cysty v mase zničí. Jedná se totiž o úplně jiný typ cyst, než ty odolné, které vylučuje kočka s trusem do půdy.

jf-img_8090
Profesor Jaroslav Flegr je předním odborníkem na evoluční biologii, evoluční psychologii a parazitologii. Známý je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícho onemocnění toxoplazmózy. Výsledky pokusů na desetitisících testovaných osob publikoval ve více než 60 odborných studiích.

Jsou rozdíly v různých druzích zvířat?
Ve vepřovém se mohou cysty toxoplasmy vyskytnout i u zvířat z průmyslového chovu. Ale i to jen málokdy. U zvířat z domácího chovu a domácích zabijaček určitě je to podstatně horší. Tam opatrně při všelijakém ochutnávání, třeba krve na jelita. Snadno se nakazí i hospodyně, když dělají těstíčko na masové knedlíčky a ochutnávají, jestli je dobře okořeněné.

Můžu se nakazit i jinak než orálně?
Častý způsob je při zahradničení. Když se člověk hrabe v hlíně a nemá rukavice. Zdá se, že by mohl hrát roli i pohlavní styk, ale není to zatím jasné.

Pokud jsem nakažený, zvyšuje to moji promiskuitu? Čekal bych, že se parazit bude snažit rozmnožit.
Možná, že to tak je u některých zvířat. Zrovna třeba u hlodavců zvyšuje nákaza hladinu testosteronu, takže nakažení myšáci mají toho sexu víc. Ale naše nové výzkumy ukazují, že nakažení lidé mají sexu naopak míň. U lidí se zdá, že vliv dlouhodobě zhoršeného zdravotního stavu a s tím spojeného stresu převáží nad krátkodobě zvýšenou hladinou testosteronu. Bezprostředně po nákaze je klidně možné, že sexu mají nakažení muži víc. Ale celkově ne.

Vy máte toxoplazmózu?
Já jsem nakažený. Právě proto jsem začal toto onemocnění studovat.

Dá se to vyléčit?
Ne. Dá se vyléčit akutní toxoplazmóza. Když se člověk nakazí, má příznaky nemoci. Je mu špatně, má teplotu a nateklé uzliny. Na to se dají nasadit prášky. Ale to parazita jen zažene „do ilegality“. Vytvoří cysty, ve kterých skoro nic nedělá, množí se tam velice pomalu. Doktoři si dlouho mysleli, že neškodí. V cystách ve tkáních nakažené osoby zůstane po celý život a není proti tomu lék.

A u těhotných žen?
To je z lékařského hlediska hlavní problém toxoplazmózy. Když se čerstvě nakazí těhotná žena a nákaza se přenese na vyvíjející se dítě, může dojít k potratu nebo se mohou narodit i poškozené děti.

jf-img_8077
Může se to přenášet i tak, že sníme syrové či nedovařené maso nakaženého zvířete, třeba prasete, králíka či jelena. Ale rozhodně ne mazlením se s kočkou. Ani když člověka olízne. Kdo nemá rád maso, a přitom by se rád nakazil, může schroustat neumytou mrkev, nebo se podloubat v půdě na předzahrádce bez použití pracovních rukavic.

Jak to postupuje, když se nakazím?
Rozlišujeme několik forem nemoci. Akutní, to je ta, co se rozvine bezprostředně po nákaze. Nateklé uzliny a horečky. Naprostá většina lidí se ovšem nedozví, že se nakazili právě toxoplasmou, většinou si myslí, že mají nějakou těžkou virózu či angínu. U malého procenta lidí se vyvine chronická toxoplazmóza, při které klinické příznaky přetrvávají měsíce a roky. U většiny osob s nepoškozenou imunitou přejde akutní toxoplazmóza v toxoplazmózu latentní. Ta je charakteristická přítomností protilátek proti toxoplasmě v krvi a cyst v nervové, svalové a pojivové tkáni. Latentní toxoplasmóza nemá tyto klinické příznaky, subklinické ale ano a mnohé z nich se s časem prohlubují. Latentní toxoplazmóza je doživotní onemocnění. Poslední formou onemocnění je vrozená (kongenitální) toxoplazmóza. Ta postihuje děti, které se nakazily od matky, která se sama nakazila v době těhotenství, nebo bezprostředně před otěhotněním. Vrozená toxoplazmóza může skončit potratem, nebo narozením poškozeného dítěte.

https://patalie.cz/kviz-k-jake-psychicke-nemoci-mate-nejvetsi-sklony/

Jaké má toxoplazmóza nástroje pro to, aby s námi manipulovala?
Zatím bylo prokázáno, že třeba tvorbu dopaminu v mozkové tkáni nakaženého hostitele. Vysoká hladina tohoto neurotransmiteru snižuje psychologický faktor novelty seeking, tedy tendenci vyhledávat nové podněty. Nakažený nepotřebuje jezdit každý rok na dovolenou do Karibiku, stačí mu se projít po Krčském lese. Nebaví ho ani riskantní hry a podobně. Vysoká hladina dopaminu se ovšem uplatňuje také při vzniku schizofrenie. U mužů toxoplasma také přechodně zvyšuje hladinu testosteronu. Dovede také chemicky ovlivnit nervové spoje v určitých oblastech mozku, takže podněty vyvolávající u normálních zvířat strach, začnou vyvolávat u nakažených i sexuální vzrušení.

Když už jednou parazita máte, může se to další nákazou nějak zhoršit?
Ne. To už je pak jedno. Protilátky, které člověk má, ho chrání před další nákazou.

Jestli máme protilátky, proč se na to tedy nedá očkovat?
Ono by se dalo, ale zatím na to nikdo očkovací látku nevytvořil. Existují pokusné vakcíny, kterými se dají očkovat zvířata. Kdyby se podařilo vyvinout účinnou vakcínu, byla by to skvělá věc. Pokud by se jí proočkovaly kočky, dala by se nejspíš úplně eradikovat toxoplazmóza, přinejmenším v rozvinutých zemích. Musela by to však být orální vakcína, jako je na lišky, aby se proočkovala i populace toulavých koček. Ale zatím je vývoj kočičí vakcíny ve stadiu výzkumu a té lidské snad ani to ne. Nebyla dostatečná poptávka.

Máte ke kočkám negativní vztah?
Rozhodně ne. Myslím si, že celkový přínos kočky lidskému zdraví je pozitivní. Změnit by se měly především naše hygienické návyky. V současnosti se hlavní zdravotní problémy naší populace týkají duševního zdraví, což nejspíš vyplývá ze způsobu, jakým žijeme. A třeba kočka může osamělým lidem strašně moc pomoci. Teď na to děláme zrovna výzkum. Moc by nám pomohlo, kdyby se vaši čtenáři podívali na stránku Pokusní králíci a zapojili se zde do našich výzkumů vyplněním některého z našich posledních dotazníků. Udělat si mohou i starší dotazníky, ale hlavní je teď pro nás Mystické myšlení. Ten se týká nejen mystického myšlení a pověr, ale i přínosu a rizik chovu psů a koček. A pak další, který se jmenuje Potvůrky 3.0. V něm zase studujeme vliv chovu zvířat na úzkost, strach, lekání se a duševní zdraví vůbec.

Jsou psi také přenašeči toxoplazmózy?
Jak se to vezme. V některých zemích, a v určité míře i u nás, je pes vážnějším zdrojem nákazy než kočka. Protože domů na tlapách přinese hlínu. A hlavním zdrojem nákazy jsou cysty v půdě. Může je přinést do domu pes stejně jako kočka.

Ale obecně je pes bezpečnější?
Zatím nevíme. Pes samozřejmě přenáší zase jiné parazitózy než kočka. Z našich dalších výzkumů vyplývá, že některé choroby souvisí s chovem psa. Respektive ani ne tak s chovem, jako s kousnutím. Ale tyto výzkumy jsme zatím nedokončili, právě kvůli nim potřebujeme dobrovolníky, co nám vyplní naše dotazníky.

Je něco pravdy na tom, že pes dodává člověku ve slinách protilátky? Třeba když někoho olizuje mazlíček…
Fungovat to na povrchová zranění může, ale nevím o tom vůbec nic.

Když se to nedá léčit, má nějaký smysl zjišťovat, jestli toxoplazmózu mám?
Určitě ano. Nakažený člověk, zejména pak žena, která ještě plánuje otěhotnět, se například může uklidnit a přestat se bát nákazy. Na druhou stranu, nakažený člověk by měl počítat s tím, že se mu zhorší, nebo již zhoršily reakční časy, takže se nejspíš nestane nejlepším řidičem, boxerem ani letovým dispečerem. A jestliže třeba nabyde dojem, že slyší v hlavě cizí hlasy, měl by rychle vyhledat pomoc odborníků. Je zhruba milionkrát pravděpodobnější, že se jedná o první příznaky psychického onemocnění, schizofrenie či bipolární poruchy, než že by nabyl telepatických schopností. To ostatně platí i tehdy, když člověk nakažený není, u nakažených je však riziko propuknutí psychických onemocnění asi 3x vyšší.

Proč toxoplazmóza pro rozmnožování potřebuje právě kočky?
To nevíme. Ale spousta parazitů se může pohlavně rozmnožovat jen v jednom druhu zvířete. Toxoplasma se může rozmnožovat ve všech druzích kočkovitých šelem.

jf-img_8081
Honza Strmiska zažil v závěru rozhovoru překvapení.

Když se tím nakazím, stanu se mezihostitelem. Zmanipuluje to moje chování? Něco jako kdybych byl zotročená myš?
Toxoplasma změní chování myši, takže ta pak vyhledává místa, kde cítí kočku. A něco podobného možná dělá i s lidmi. Z jedné naší již publikované studie vyplývá, že nakaženým mužům připadá pach naředěné kočičí moči příjemnější než nenakaženým. Dali jsme jim deset vzorků moči různých zvířat naředěných tak, že vůbec nevěděli, že je to moč. Když jsme se jich ptali, hádali, že jsou to bylinky, moře, nemocnice… Měli hodnotit, jak je jim ta vůně příjemná. No a nakažení muži hodnotili právě pach kočičí moči signifikantně více pozitivně.

A může to způsobovat, že ti lidé pak chtějí víc mít kočku?
Řekl bych, že ano. Vypadá to, že nakažení mají kočku radši. To, jak nám něco voní, hraje v našem životě obrovskou roli. Asi největší při výběru životního nebo pohlavního partnera. To, čemu říkáme láska, je ve skutečnosti jen to, že nám dotyčný podvědomě voní. Některé čichové podněty se nezpracovávají v mozkové kůře, ale v jiném místě mozku, takže my o tom, že nám někdo voní, vůbec nevíme. My jen víme, že je nám s ním čí s ní příjemně. A to bude i případ toxoplasmy, která dokáže zařídit, aby nakaženým jedincům začala příjemně vonět kočka. U krys a myší to tak funguje určitě. Tam se ukázalo, že podněty, které normálně vyvolávají strach, začnou u nakažených zvířat vyvolávat taky sexuální vzrušení.

Jako že strach vzrušuje?
U nakažených zvířat ano. Když cítí kočku, tak se bojí a zároveň to v nich vyvolává i sexuální vzrušení.

A i jiný strach? Když se na mě bude řítit auto, bude mi to příjemné?
To asi ne. Ale třeba se budete rád koukat na horory. (zamyslí se) Z poslední práce, kterou jsme sepsali na základě dat získaných od našich dobrovolníků sdružených kolem internetové stránky pokusníkralici.cz, vyplývá, že nakažené osoby víc vzrušuje masochistický sex.

Pzn. Honzy Strmisky: …a při našem loučení mi pan profesor říká: “A jestli chcete, přijďte příští týden na odběry. Myslím, že vy máte toxoplazmózu. Často už to dokážu odhadnout. Testovali jsme stovky lidí.” “Ugh. Cože? Já?!” Rozkuckal jsem se.
Zalajkujte si naše facebookové stránky, ať se dozvíte jak to dopadlo. Výsledky budou někdy na konci listopadu. 

#Jan Strmiska
Vyzkoušejte si také náš Simulátor demence a dalších duševních chorob.