AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Místo chůvy dobrmana. Jaké je to prožít dětství v Zimbabwe? Bon Finix radí, jak se stát úspěšným DJ a kam v létě vyrazit na fesťák!

Andreas je rezidentem klubu Retro Music Hall. Možná vám hudba, kterou hraje, připadá příliš komerční. Možná posloucháte kytary. Možná vůbec nechodíte do klubů. A možná už chcete zemřít. Program pro přeživší: To, co hraješ lidem, je to, co máš i sám nejraději? Samozřejmě nejvíc času poslouchám to, co hraju v klubech, protože se musím připravovat […]

Andreas je rezidentem klubu Retro Music Hall. Možná vám hudba, kterou hraje, připadá příliš komerční. Možná posloucháte kytary. Možná vůbec nechodíte do klubů. A možná už chcete zemřít. Program pro přeživší:

To, co hraješ lidem, je to, co máš i sám nejraději?

Samozřejmě nejvíc času poslouchám to, co hraju v klubech, protože se musím připravovat na vystoupení. Ale jinak si doma hraju klidnější věci. Spíš deephousík. Třeba poslední album od Robina Schulze si pouštím furt dokola.

Co hraješ nejradši v klubech?

Hraju EDMko. Electronic dance music. Směs progressive house, electro house a houseový beaty celkově. Teď se to míchá i se známějšíma věcma v rádiích. Hodně se dělají remixy, mashupy a bootlegy (zběsile míchá lžičkou).

Někdy se stane, že někde zahraju, skočím do auta a jedu ještě někam jinam. Jednou jsem stihl na Silvestra tři hraní. Začal jsem ve Zlíně, pak jsem se přesunul do Brna a k ránu jsem hrál v Praze.

Bootleg je co?

Je to jako remix, ale neoficiální. Přijde nějaký producent, vezme track z Rihanny a udělá ho podle sebe. Udělá pro to beaty a vlastně použije jen vokál. Teď je to poslední tři, čtyři roky hodně populární. V podstatě od té doby, co se otevřel trh s taneční hudbou v Americe. Mladý lidi v Americe dřív buď poslouchali hiphop nebo rockpopový věci a taneční hudba byla spíš okrajová záležitost. A asi první kdo to změnil byl David Guetta. Začal dělat spolupráce s Rihannou a různými dalšími popovými zpěváky. Všichni evropští DJs tam začali jezdit hrát. A díky tomu se to stalo hodně populární i celosvětově.

I tahle extrémně pošahaná věc je vlastně bootleg:

Jaké bylo dětství v Zimbabwe?

Dobré bylo. Bílí, kteří tam bydleli, se měli dobře. A jako dítěti mi přišlo, že černí se taky neměli špatně. Samozřejmě nebydleli ve velkých barácích jako běloši, ale ve svých tradičních kulatých obydlích (pokouší se mi ukázat rukama). Spíš tím tradičním způsobem života. Ale všechno se začalo měnit když k moci nastoupil Mugabe. Museli jsme odejít.

Tradiční vesnice v Zimbabwe byly malé. Obyčejně pod 100 obyvatel. Takhle si vesnické výlety z dětství pamatuje Andreas. Ovšem pak nastoupil pan prezident Robert Mugabe (1987 – do současnosti). Hláška: „Jediný běloch, kterému můžete věřit, je mrtvý běloch.“

Tradiční domy jsou v pořádku. Ale viděl jsi slumy a násilí?

Vůbec. Ale musel si dávat bacha. Samozřejmě se hodně kradlo. Měli jsme dobrmany, kteří nás hlídali.

Operace Murambatsvina byla „proslulá“ drastická vládní akce „za vyčištění slumů“. V roce 2005 nechal Robert Mugabe násilně odsunout 700 000 lidí. Nepřímo se akce dotkla celkem 2,4 milionů lidí. Oficiální boj s hygienou a nelegálním zabíráním půdy byl zástěrkou pro vyřízení si účtů s neposlušnými voliči opozice. Na fotce pohled na průmyslovou zónu Siya-so ve městě Mbare před a po Operaci Murambatsvina. Diktátor je u moci dodnes.

Tvůj nejsilnější zážitek z dětství v Africe?

Pamatuji si chůvu Melwis, která nám uklízela a bydlela hned vedle našeho domu. Každý večer vařila venku na ohni. Úžasné bylo její jídlo sadza. To je něco jako bramborová kaše, ale je to tužší a jí se to rukama. S bráchou jsme vždy utíkali z domova od naší evropské večeře a chtěli radši její sadzu. Tohle africký jídlo jsem zbožňoval.

Po Africe jsi dospívání strávil na Kypru. Jak dlouho ještě bude trvat ta válka?

Teď jsem zrovna četl, že už to tam vypadá nadějně. Ale takhle nadějně už to tam vypadá čtyřicet let (smích). Každopádně už by bylo na čase tuhle situaci konečně vyřešit.

Kam se teď vyvíjí house?

Stále je něco novýho. Teď byla vlna big room housu. Takový hodně tvrdý beaty. Mladí to mají rádi, ale když to pustíš starším, zhrozí se „ježišmarjá co to je?“ (smích). Ty tracky jsou udělaný přímo na festivaly, aby tam lidi skákali. Je to jednodušší, stadiónový.

Jede teď trance?

Hodně. I když jednu dobu upadl, poslední dva roky se zase hodně zvedá. Jsou tam euforický melodie a dlouhý nájezdy. A trošku jiný transový vokály. Tady v Česku to mají lidi pořád rádi. Transfusion jela spoustu let. Transmission už bude mít desáté výročí a minulý rok měli v O2 Aréně asi největší návštěvnost za celou dobu.

Trend současnosti je, že DJové začali dávat taneční spodky k popový písničce.

Jak populární jsou dnes lámaný beaty?

Nechodím na to, ale mluvím s majiteli klubů jako Roxy, nebo s klukama z Fabricu v Ostravě. Říkají, že vždycky, když jsou drum ´n ´ basseový noci, mívají narváno. Jede tu i festival Let It Roll a ten je hodně úspěšnej. V Ostravě zase dělají festival Beats For Love. Multižánrový festival, ale DNB je tam nejsilnější a je pro ní vyhrazena ta největší stage.

House začínal hodně dávno, začátkem 80. let v Chicagu. Ale tady v Evropě to pak bouřlivě expandovalo. Třeba v Holandsku taneční scénou vyloženě žijou. A vidím to i v Česku. Mladí, kteří když jim bylo 17 až 18, poslouchali RnBíčko, tedy spíš černošskou hudbu a teď spíš poslouchají EDMko. Foto: Jan Strmiska

A kdo dnes chodí na techno akce jako Polygon?

Styly, co jsem popisoval před tím u toho EDMka, jsou asi to, co poslouchá většina. Teda mladý lidi. A když trošku vyrostou a budou hledat něco víc inteligentního (zaváhá), přejdou na techno.

Techno ti přijde inteligentnější než house?

Techno je především pro lidi, který nemají rádi komerční scénu a vokály. V technu se taky používají vokály, ale určitě ne moc známý. Techno a techhouse je hodně o beatech. Ale i v technu máš různý žánry. Klasický techno, techhouse, které je pomalejší, 125 – 126 BPM. A pak je i hardtechno, což je úplná rychlá magořina (předvádí drrrrrrrrrrr).

Akce Polygon prosluly minimalistickou až analogovou světelnou show Petra Puflera, který si říká Světlonoš. Na fotce.

Z čeho se dnes pouští hudba? 

Začínal jsem ještě na vinylech. Na Kypru byla ta scéna malá a hodně undergroundová, takže jsem ji minul, tak jsem to objevil až tady v roce 2000. Když jsem poprvé viděl DJs který hráli z vinylu, byl jsem z toho úplně nadšenej. Hned jsem koupil domu gramce a začal hrát. Někdy kolem 2004-5 se to zlomilo a začalo se hrát na CDčka a začal beatport.com. Beatport byl první on-line obchod pro DJs, kde kupuješ tracky. Do dneška je nejznámější.

Co je teď aktuální mašina na hraní?

Teď je standardní hrát z Pioneer CDJ 2000. Mají ho v každým klubu. Většina DJů jede na cesty jen s USBčkem. Píchneš to do toho přehrávače, on to načte a jedeš. Takže z toho, jak jsme tahali bágl 150 vinylů a bolely mě z toho záda… máš dnes v kapse jedno malý USBčko, vezmeš sluchátka a jdeš.

To je výborná miniaturizace

Jo, zvlášť výborný je to pro ty velké světoznámé DJje, kteří lítají po celém světě. Stávalo se, že jim nedorazil DJsky kufr. Nemohli si to vzít jako příruční zavazadlo do letadla a desky pak třeba nepřiletěly. Řešilo se to tak, že místní DJové mu půjčili desky, aby mohl zahrát. Něco z těch desek znal, ale ne úplně všechno.

Čím se vlastně tyhle elektronické gramce liší od vinylu? 

V počítači si načteš tracky, software to zpracuje, naskočí ti tam celá křivka a grafický průběh toho tracku. Předem si třeba doma můžeš připravit, kde chceš mít cue pointy. To jsou místa, odkud chceš, aby ten track začínal hrát. Abys to nemusel hledat. A pak jen zmáčkneš tlačítko na mašině a máš to připravený.

Jako malou přestávku v rozhovoru nabízíme hrající si koťátko. Poznejte rozdíl. Analogové vinyly:

Ta samá holka Juicy M hraje na 4x Pioneer CDJ2000. Čistě elektronická míchačka:

Ale hrát se dá i na iPady. Nejsou potřeba už nejen analog, ale už ani mechanické ovladače. Opět předvádí Juicy M:

Jaký má význam míchání muziky na pódiu? O čem je dnešní DJing? Nescratchuje se přece už. Proč se nepustí z domova připravená flashka s 20. namíchanými tracky?

Jsou DJové, kteří scratchujou. Ale v téhle hudbě moc ne. Hlavní smysl DJe je, aby četl publikum. Těch tvých dvacet tracků by třeba nesedělo na každou noc.

Takže jak to děláš ty?

Já to mám tak, že přijdu do klubu a už mám v hlavě představu, jakým trackem budu začínat. Dopředu si nikdy moc nepřipravuju, co přesně budu hrát. Skoro každý týden nakupuju nový tracky, mám je naposlouchaný a vím, na co se kde chodí. Taky záleží, kdy budeš hrát. Jestli začínáš, jestli budeš na konec, nebo jestli hraješ v prime time. Takže podle toho a taky podle toho, kdo hraje přede mnou, vím plus mínus v jakém stylu to bude končit a jak mám navazovat. A pak podle reakcí lidí. Dáš směr nějakým stylem a sleduješ reakci lidí.

Přitvrdíš nebo ubereš podle jejich kondice

Přesně tak. Když vidíš, že jsou připravený brát tvrdší, dáš tvrdší tracky a když vidíš, že jsou unavený, tak to trošku zpomalíš. To dopředu nevíš.

Jak se pozná DJská superstar? Čím je ten člověk výjimečný?

Není to ani o tom jestli umí hrát dobře nebo ne, ale populární je spíš podle toho, jestli produkuje hudbu. Tahle nová generace muzikantů jsou z 99 % kluci, kteří začínali doma. V počítači vyráběli hudbu a chytly se nějaký jejich tracky. Stačí mít pár dobrých tracků, ze kterých se stanou hity. Ne takový hity, že se hrají v rádiu, ale to že se budou líbit mladým lidem, co tuhle hudbu poslouchaji. A to jméno jde nahoru.

A to už jsem pak tedy superstar?

No, pak jak začnou hrát ty tracky i ty známější DJs, stává se populárnější. Pak začne ten člověk spolupracovat s dalšími známějšími DJs na společných tracích a jeho jméno jde výš a výš. Takhle to funguje.

Andreas a autor rozhovoru Honza Strmiska. Povšimněte se DJského trika. Někdo hraje, jiný si na to hraje.

Co to dneska znamená skládat si doma producentsky na kompu hudbu? Sestavuješ si to z něčeho hotového? Noty si asi nepíšeš.

Můžeš si to i zahrát na klávesnici a pak to elektronicky zpracovat.

A vokály sebereš kde?

Buď jsou sample-packy, kde si vokál normálně koupíš. Jsou stránky, kde ti prodají vokál, úplně hotový. Můžeš si ho různě poskládat a uděláš pod to pak hudbu. Anebo můžeš naopak nejdřív udělat hudbu a pak najdeš zpěvačku nebo zpěváka a ten něco vymyslí a nazpívá. Jsou různý způsoby.

A ti NEJNEJ producenti to dělají jak?

Ti připraví nějakej track a pak přijdou za Rihannou, že potřebujou nějakej vokál a nějak se to domluví (smích). Samozřejmě v tom mají prsty ty velký vydavatelství a managementy, které tyhle spolupráce vyjednávají mezi DJs a popovými hvězdami.

A co superstar, který lítají tryskáčema? Kdo je teď taková největší světová trojka?

Záleží, podle čeho to bereš. Třeba každý rok vychází v DJmagu žebříček TOP100. To je hlasování lidí, takže je v podstatě podle popularity. Teď tam máš nahoře třeba Dimitri Vegas & Like Mike, to jsou belgičtí DJové. Bráchové. Dokonce jsou z Řecka, ale Belgičani. Jsou spojeni s Tomorrowlandem, což je momentálně největší taneční festival na světě.

Největší taneční festival na světě. Belgie není jen čurající chlapeček a teroristi. 22.–24. července: Alesso, Galantis, Tiësto, Guetta, W&W… 

A podle tebe je nejlepší kdo?

Pro mě třeba Fedde Le Grand, který hrál teď v Praze, to je pro mě jeden z nejlepších DJjů a toho prostě miluju. Nemá žádný skladby, který by prorazily do mainstreamových rádií, ale dělá skvělý klubový tracky. A ty tracky jsou i hodně populární. Nahoře v žebříčku TOP100 je i Hardwell a mladej kluk Martin Garrix, tomu je asi 19. A vydělává strašně moc peněz (smích).

Holanďan Fedde Le Grand složil třeba písničku Put Your Hands Up For Detroit. Ukradl mu jí vzápětí Fatboy Slim a používá ji s různými názvy měst pro hajpování na koncertech. Většina lidí si teď myslí, že je Fatboyova. Poslechněte si jen pár prvních sekund. Originál od Feddeho:

Kradený song Normanem (FatboySlim):

Kam bych v létě mohl vyrazit v Evropě na takovouhle muziku?

Tomorrowland je jeden z nejlepších, kde by chtěli být všichni, ale tam se dostaneš těžko. Nějakých 100 000 vstupenek je vyprodaných během pár minut. Každá země kromě Belgie má limit. Myslím, že pro Česko je vyhrazeno dvacet lístků. Druhý nejpopulárnější je Ultra Music Festival. Ten se koná každý rok v Miami. Teď byl v březnu a pak se dělá Evropská edice, která je v Chorvatsku. Jezdí tam spousta Čechů.

Ultra Europe. Jeden z nejlepších tanečních evropských festivalů kousek za rohem a v teple. Na trip vyrazte 14.–20. července do chorvatského Splitu. Letos čtvrtý ročník: Hardwell, Afrojack, Carl Cox, Jamie Jones, David Guetta, Armin Van Buuren…

Já jezdím na Sziget a miluju, že to trvá týden.

Sziget v Budapešti je výbornej. Spíš multižánrový. Cokoli máš náladu si poslechnout, si najdeš. A z těch českých samozřejmě nejdelší tradici má Mácháč. Už to bude letos šestnáctý ročník. A další obrovský taneční festival je Beats For Love v Ostravě, na stejném místě, kde se kona Colors. Je tam úplně všechno, všechny styly taneční hudby. Asi jedenáct stageí. Loni jsem tam hrál a moc mě to bavilo.

Srpen na žhavém ostrově svobody v centru Budapešti. Nemůžete nejet. Letos: Afrojack, Die Antwoord, FIDLAR, Skunk Anansie, Zedd, DVBBS, Marky Ramone’s Blitzkrieg, TroyBoi, Carnage…

Mluví se dneska do muziky?

Teď zase jo. Právě se to zase vrátilo. DJové hajpujou. Ruce nahoru a takový ty věci. Ale spíš jsou to výkřiky. Ne, že by říkali: „Teď chceme popřát Frantovi všechno nejlepší k narozeninám“. To ne. (smích)

Jaký je v okolí nejlepší klub?

Na Slovensku je Ministry of Fun v Banské Bystrici. Je to úplně jinej level. Takovej klub v Česku nemáme.

Ministry of Fun v Banské Bystrici. Nejvíc hi-tech taneční klub ve Střední Evropě.

Počkej, tenhleten slovenskej Ministry je lepší, než všechny český kluby?

Jo jo jo, stoprocentně. Má to člověk, kterej vlastni Ministry rental, pronajímá techniku. Světla, zvuk, lasery, prostě úplně všechno. Vybavuje i ten Ultra Europe v Chorvatsku a i spoustu jiných fesťáků. Myslím, že dodává techniku i pro Sziget. V klubu má nainstalované to úplně nejlepší, co může být. Hrát je tam vždycky zážitek.

Kolik stojí, když se chci stát DJem?

V době když jsem začínal já, musel jsem dost investovat. Vybavení a pak i desky. Třeba 400 korun za jednu desku, kde byla jediná skladba a na druhý straně remix. Dneska máš Beatport, kde to koupíš za 2,5 eura a spousta kluků, co začíná, to stáhne někde na netu, aby to vyzkoušeli. Takže je to úplně jiný.

Marketingově pomůže nosit i masku mrtvý myši. Deadmau5. Hudebník, producent, maskér.

Ale je zase větší konkurence

To je pravda. A to nejlepší, co můžeš jako nováček udělat, aby ses odlišil od masy, je skládat hudbu. Když budeš mít úspěch a dobrý tracky, posuneš se dál a máš tu možnost se proslavit jako DJ i za hranicí našeho malýho českýho rybníčku.

#Jan Strmiska

Podobné články