AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Milionář, co skočil z mostu aneb Chudé začátky slavných značek

Že se člověk nemá vzdávat a že každý začátek je těžký, to je známá věc. Ale málokoho napadne, jak tvrdé mohly být začátky firem, které známe odjakživa jako giganty. Čtěte a myslete na to, dobrá cesta se nepozná podle toho, že na ní nejsou překážky. Boty od bohyně Kdo nemá na nohou Nike, je out. […]

nike1 (1) (1200x797)

Že se člověk nemá vzdávat a že každý začátek je těžký, to je známá věc. Ale málokoho napadne, jak tvrdé mohly být začátky firem, které známe odjakživa jako giganty. Čtěte a myslete na to, dobrá cesta se nepozná podle toho, že na ní nejsou překážky.

Boty od bohyně

Kdo nemá na nohou Nike, je out. Tato značka je jedním z největších prodejců bot a sportovního oblečení na světě. Není divu, že ji nosí nejen profesionální sportovci, ale i běžní občané. Všichni chtějí jen tu největší kvalitu za přijatelnou cenu. Stačí se projít po ulici, a zjistíte, že polovina chodců má na sobě křídlo slavné značky. Vy na tom pravděpodobně nebudete jinak. Pokud tuto značku nosíte, měli byste vědět, co je doopravdy zač!

Revoluce v běhání

Značku Nike stvořili dva inteligentní pánové. Pružný atlet Phil Knight a přísný trenér Bill Bowerman. Kolem roku 1960 dali sportovci hlavy dohromady. Měli v plánu vymyslet revoluční obuv. Chtěli pomoci sportovcům zlepšit jejich výkony. Především běžcům. Přemýšleli tak moc, až se jim kouřilo z hlav. Potřebovali vyvinout boty, které by tlumily náraz a zároveň by byly lehké. Knight se vypravil za společností Onitsuka, která tenkrát vyráběla kvalitní atletické boty. Škemral o to, aby mohl distribuovat své nové boty právě pod ní. Podařilo se. Těžko říct, jakou jim musel nabídnout protislužbu, aby mu na bláznivý nápad s novými botami kývla.

Dej sem ten vaflovač

Světe div se, boty se prodávaly. Na tento popud si Phil se svým parťákem Billem plácl a roku 1964 založili distribuční společnost Blue Ribbon Sports. Bowerman se zaměřil na vylepšení podrážky bot. Chtěl vytvořit materiál, který by sportovcům neklouzal po povrchu. Dlouho na nic nemohl přijít. Měl okno.

Jednou usedl ke snídani se svojí manželkou, díval se na ni, jak jedla vafle, a strnul. Konečně mu to došlo.

Přesně taková by měla být podrážka nové obuvi. Sebral své ženě vaflovač a odléval do něj gumovou hmotu. To muselo být doma rodeo. Svým nápadem provedl revoluci sportovních bot.

Fajfka za půl miliónu dolarů

V tuto chvíli bylo nutné vytvořit vlastní značku bot. Philovi se jedné osudové noci zdálo o řecké bohyni Nike. Okamžitě ho napadlo, že po ní značku pojmenuje. Philův parťák Bill neprotestoval. Nike je bohyně vítězství. Sportovci, kteří nosili boty Nike, opravdu vítězili. S přibývajícími měsíci značka získávala větší popularitu.

Phil a Bill nutně potřebovali vytvořit logo, kterým by se obuv vyznačovala. Náhodně oslovili studentku grafiky Carolyn Davidson, aby jim logo vytvořila. Navrhla obyčejný háček, který měl symbolizovat křídlo bohyně Nike. Dostala za to jen 35 dolarů. To se pánové moc nepředali. Měli k tomu důvod, logo se jim vůbec nelíbilo. Boty se rychle prodávaly, zakladatelé ztráceli čas, takže tam jednoduchý háček nakonec nechali. A dobře udělali, protože je to nejprodávanější křídlo na světě. Po velkém úspěchu mladá dívčina nepřišla zkrátka. Sporťáci jí museli doplatit částku 600 000 dolarů. To už docela jde, ne?

Továrna na sny

Tři schopní pánové se rozhodli založit vlastní filmové studio DreamWorks. Hudební producent David Geffen, manažer společnosti Walt Disney Jeffrey Katzenberg a režisér Steven Spielberg. DreamWorks se zrodil pod rukama svaté trojice v roce 1994. Začali dělat velkou věc, o kterou se několik desítek let před nimi nikdo nepokusil.

Nebyla žádná sranda vytvářet a distribuovat vlastní filmy. Navíc když na trhu stojí dominující šestka světových studií. Šílení chlapi si mysleli, že sežrali celý svět. Postupem času zjišťovali, že páni bozi opravdu nejsou. Nejdříve začali logem. Kluka sedícího na měsíci vymyslel Steven a nechal ho zpracovat umělcem Robertem Huntem. Filmová práce jim šla od ruky. Stvořili několik filmových skvostů, které zná celý svět. Začali s filmy Mravenec Z a Princ egyptský. Pokračovali s velkými peckami Zachraňte vojína Ryana, Gladiátor a Čistá duše.

Dotáhli to až k filmům se smradlavým Shrekem a poblázněnou partou zvířat na Madagaskaru.

Pokud to šlo, za jeden rok se snažili produkovat 4 – 6 filmů. Většina snímků od DreamWorks měla celosvětový úspěch. Bohužel svatá trojice nedokázala vyjít s financemi.

Sbohem a šáteček

Náklady na některé filmy byly obrovské. Snímek, který jim vydělal pod 400 milionu dolarů, byl pro ně katastrofou. Takových bylo hned několik. Mazaným chlapíkům se navíc stále nevrátila počáteční investice a byli v minusu. Ze zoufalství nakonec studio DreamWorks prodali firmě Paramount Pictures v roce 2005. Většinové částky za filmy jí padaly přímo do chřtánu, kromě animovaných snímků. V roce 2008 po několika sporech rozvázali spolupráci.

Poté si DreamWorks pod svá křídla vzal Disney. V letošním roce svatou trojici a její snovou práci přebrala firma Comcast (vlastník Universal Pictures). Tato velká a úspěšná značka přelétavá od jedné firmě ke druhé, zkrátka je to nevěrnice. Pro tři chlapíky, co si o sobě mysleli, že jsou bohové, musel být prodej jejich značky velký šok. Podaří se jim DreamWorks ještě někdy vlastnit? Nejspíš ne!

Instatní sex-appeal

Victoria’s Secret je pastva pro oči. Nejprestižnější značka spodního prádla na světě. Žena, která má na sobě logo Viktorky, je nejvíc sexy a in. Vyjma těch, které mají konfekční velikost XXL. V 80. letech minulého století nosily ženy pod šaty babičkovské podprdy a maxi kalhotky (něco jako měla oplácaná Brigit). Přes sebe přehodily nevkusný župan v podobě nylonové katastrofy. Není divu, že se na to chlapi už nemohli dívat. Jeden z davu se rozhodl zakročit.

Roy Roymond udělal nevkusným spoďárům pro ženy utrum.

Založil si vlastní značku, Victoria’s Secret. První butik otevřel v Kalifornii roku 1977. Název je inspirován viktoriánskou érou a samotnou královnou Viktorií. U Roye v obchodě to vážně vypadalo jako v 19. století. Orientální koberce, závěsy z hedvábí a všude kolem bylo vystaveno luxusní zboží. Push-up podprsenkami a krajkovými kalhotkami se to tam jen hemžilo. Roy prolomil dobové tabu. Muži konečně mohli nakupovat spodní prádlo svým ženám, aniž by se na ně někdo díval skrz prsty.

S jídlem roste chuť

Majitel Viktorky měl velký úspěch. Za první rok si vydělal 500 000 dolarů. Popularita značky rostla a s ní i výdělky. Roy si postupně pořídil 6 obchodů. Po několika letech prodej sexy prádla začal klesat. Zakladatel Victoria’s Secret byl zoufalý. Neměl žádné další nápady na vylepšení svých kousků. Obchody začaly prodělávat. Roy Raymond byl nucen všechno prodat za 4 miliony dolarů.

Příležitosti na odkoupení značky se chytil Leslie Wexner. Roy svoji značku miloval, zbavení se jí považoval za životní prohru. Poté zkoušel rozjet další byznysy, ale nedařilo se mu. Značka Victoria’s Secret pomalu vstávala z hromady hnoje, ale bez Roye. To byla pro něj poslední kapka. Rozhodl se spáchat sebevraždu skokem z Golden Gate Bridge v roce 1993. Smutný konec.

Trenky ne, prosím

Nový majitel značky pochopil, že musí zcela změnit strategii podnikání. Zatímco Roy se držel filozofie „prodávat zboží hlavně mužům“, Leslie pochopil, že musí změnit cílovou skupinu. Tou se staly ženy. Inteligentní Wexner se soustředil na změnu barev, stylu, pohodlí a nové zapínání. Po velkolepé změně značka Victoria’s Secret zažila obrovský boom. Začalo se vyrábět i spodní prádlo po pány. To byl docela propadák, proto toho po letech nechal. Mnohem více se na trhu uchytily parfémy, které si můžeme pořídit i dnes. Nový majitel neusnul na vavřínech a šel s dobou. To je pro budování prestiže a popularity velmi zásadní.

#Eva Vogelová