AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Lidi jako počítače. Vědci nás programují na telepatii i lepší zdraví

Představte si, že by se lidské tělo dalo naprogramovat stejně jako počítač. Šílené? Ani ne. Technologie budoucnosti, na kterých si už dávno ujíždějí autoři a fanoušci sci-fi, už vlastně patří do současnosti. Hackuje se mozek, duševní zdraví i mezilidská komunikace, těla se napojují na počítače a naopak. Otázkou zůstává, jestli je to etické.

Myšlenka, že lidské tělo je vlastně geniální stroj, není nová. Pracovali s ní už filozofové jako René Descartes, anatomové a lékaři jako Němec Hermann von Helmholtz, který v devatenáctém století přirovnal lidský mozek k telegrafu, nebo moderní matematici jako John von Neumann. Ten v roce 1958 napsal, že lidský nervový systém je „na první pohled digitální“.

Jenže je to trochu složitější. Tělo člověka, stejně jako jakéhokoliv jiného zvířete, od počítače přece pár drobností dělí. Mozek není neomylný, tělo není dokonalé, nejsme předvídatelní a hlavně máme emoce. „Naše mozky informaci ani nezpracovávají tak, jako to dělá počítač. Šedé buňky mozkové neobsahují žádné drátky, které bychom mohli jednoduše přepojit a přepsat tak třeba depresi jako ve filmu Věčný svit neposkvrněné mysli,“ podotýká Kristen Brownová v eseji pro magazín Gizmondo. Dodává, že ani naše paměť není stejná jako paměť počítače.

Proč tedy máme tendenci tomu věřit? Podle Brownové v tom hraje roli už samotná terminologie. Zatímco počítače od lidí převzaly termíny jako „paměť“ a „režim spánku“, neurobiologové zase začali pro mozek a nervovou soustavu používat názvy vypůjčené ze světa informačních technologií: mozkové obvody, neuronová síť.

Nejnověji se pak v souvislosti s lidským tělem, a především s mozkem, objevuje i původně ajťácké slovo „hack“.

Jak hacknout člověka
Sice to zní trochu vědecko-fantasticky, ale hackování lidí může být už brzy realitou. Celá řada neurovědců, počítačových odborníků, specialistů ze Silicon Valley i jejich investorů totiž hledá možnosti, jak člověka – podobně jako počítač – přeprogramovat. Zatím tedy k jeho prospěchu, třeba při léčbě psychických nebo neurologických onemocnění. Nebo prostě proto, aby si zjednodušil život.

Hodně nápadů se točí kolem různých možností, jak přenášet myšlenky. Letos v dubnu představili developeři Facebooku ambiciózní projekt: rozhraní, které by to, co si myslíme, rovnou převádělo do psaného textu. Cílem je rychlost sto slov za minutu, což znamená, že bychom statusy nebo textové zprávy ve výsledku psali až pětkrát rychleji než s pomocí rukou.

„Navíc by zprávy vycházely přímo z mozku, přičemž mozková aktivita zahrnuje více informací, než je jen zvuk slova a jeho psaná forma. Obsahuje i informaci sémantickou, tedy významy spojené s daným slovem,“ vysvětlila Regina Dugan, vedoucí Building 8 – vizionářské divize Facebooku, která se specializuje na futuristický hardware.

Jak bychom zabránili tomu, aby se propsaly i myšlenky nebo asociace, které se světem sdílet nechceme, zatím není jasné. Prototyp produktu má ale být hotový během několika let.

Čipem proti depresi
Není to zdaleka jediný pokus o techno-telepatii. Podobným rozhraním se chce nově věnovat i technologický magnát a CEO firmy Tesla Elon Musk. Nedávno oznámil, že zakládá neurotechnologický podnik Neuralink, jehož ambicí je vytvořit mozkový implantát, který dokáže bezchybně přenášet myšlenky mezi lidským mozkem a počítačem. Podobná zařízení, která se do mozku dají vložit zcela neinvazivně, by se v zatím nedohledné budoucnosti mohla stát běžnou výbavou každého člověka a důležitým prostředkem komunikace.

Musk si na výzkum telepatických zařízení najal špičkové vědce a inženýry: mimo jiné hlavního designéra čipů z IBM, přední expertku na mikrovlákna, jednoho z nejlepších neurochirurgů na světě nebo autora konceptu mikroskopického „nervového prachu“, který dokáže přímo v mozku zaznamenávat jeho aktivitu. Jejich cíl? Vytvořit plně funkční rozhraní během příštích deseti let.

Facebook a Neuralink jsou jen dvě z mnoha společností, které se rozhodly do vývoje takových technologií investovat. Používat rozhraní mezi mozkem a počítačem k léčbě duševních onemocnění nebo poruch paměti touží DARPA – výzkumná agentura spadající pod americké ministerstvo obrany, kterou dříve vedla právě Regina Dugan, nynější šéfka Building 8. Začít chce u vojáků zraněných ve válce, kteří přišli o vzpomínky z doby před ní, nebo u těch, co trpí posttraumatickým syndromem.

Časem by ale technologie mohly sloužit komukoliv, třeba i pacientům s těžkou depresí.

Boji s psychickými nemocemi ale třeba i se stresem z přepracování se věnují také další instituce a start-upy, které vycházejí ze stejného prostředí: workoholického, technologiemi posedlého Silicon Valley. Jejich cílem je „hacknout“ neurotransmitery, chemické látky v mozku, které mají vliv na naši krátkodobou náladu, i složitější neurologické a psychiatrické procesy. Produktem, který to prý už umí, jsou pak takzvaná nootropika nebo taky chytré drogy, o které se zajímá čím dál víc investorů.

Cítit protézou a slyšet kůží
U psychiky to nekončí. Nové technologie, které pracují s nervovým systémem, umí pomáhat také lidem s handicapy. Loni na podzim se americkým výzkumníkům poprvé podařilo vytvořit protetickou paži, kterou může její majitel ovládat prostřednictvím vlastní mysli a zároveň „cítit“ její pohyb a některé vjemy. V mozku má totiž miniaturní elektrody, které jsou s paží propojené, a dokážou při doteku stimulovat stejná místa, která by reagovala v případě skutečné paže.

Ve vývoji jsou taky technologie, které by umožnily hluchým lidem „poslouchat“ pomocí kůže.

I ty má překvapivě pod palcem facebookovská divize Building 8. Zatím přišla se speciálním náramkem, který pomocí senzorů převádí lidskou řeč do vibrací přímo na kůži. Ty slouží jako jakýsi jazyk sám pro sebe, něco jako Braillovo písmo, u kterého se ovšem ušetří čas strávený čtením a překládáním informace do mozku. Nositel nebo nositelka náramku se časem naučí rozpoznávat jednotlivé vjemy, a tak okamžitě pocítí, co ostatní říkají. Zatím to tak funguje s devíti různými slovy.

Pokrok za každou cenu?
Technologie, které jsme zmínili, jsou teprve v začátcích, ale už teď slaví ohromné úspěchy. Ve výzkumech, které by urychlily komunikaci, pomáhaly handicapovaným, mohly léčit duševní choroby a časem třeba i zpomalit stárnutí, se točí miliardy dolarů. Budoucnost se zdá být nadějná a skoro to vypadá, že se lidské tělo opravdu dá naprogramovat stejně jako počítač nebo umělá inteligence.

Na druhé straně je tu etický aspekt. Etika tech start-upů v Silicon Valley z velké části vychází ze skutečného hackerství, z porušování pravidel za účelem pokroku a co nejrychlejšího uvádění novinek na trh. To podle starého motta firmy Facebook: „Move fast and break things.“

Jenže lidské tělo je přece jenom živý organismus, ne stroj, který se pro účely vědy klidně může po cestě porouchat.

Kromě toho, že jsme živí – a smrtelní – máme oproti strojům ještě jednu „nevýhodu“. Jsme mnohem komplexnější a daleko méně probádání. Pro mozek to platí zvlášť. Jeho možnosti jsou z našeho pohledu vlastně nekonečné: Mezi stovkou miliard nervových buněk existuje dalších sto bilionů propojení a spousta procesů v mozku je opředená tajemstvím. Nikdo zatím neví, jak funguje lidské vědomí, proč máme sny, podle jakého klíče si ukládáme vzpomínky nebo jak přesně se překládají fyzické vjemy do abstraktních myšlenek. 

V době, kdy jsme všichni obklopeni osobními počítači, mobily a dalšími mašinkami, máme sklon koukat na tělo stejně jako na ně. K doktorovi chodíme proto, aby nám ho „opravil“, podobně jako do servisu. Láká nás myšlenka, že bychom ho hackli tak, aby už nikdy nebylo nemocné. O to důležitější ale bude uvědomit si, že lidská anatomie je složitější než anatomie počítače a že respekt k lidem a k přírodě by měl být vždycky na prvním místě.

#Marie Barvínková

Mohlo by vás také zajímat: Tuberkulóza rozhodně není minulostí. Hrozí nová vlna epidemie?

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Poskytuji dobrovolně souhlas se zpracováním mých shora uvedených osobních údajů (jméno, příjmení, telefonní číslo) ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. (dále jen „Zákona“) pro účely marketingových a reklamních aktivit společností Creative Dock s.r.o. a AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní fond a.s., AXA životní pojišťovna a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Česká republika s.r.o., AXA ASSISTANCE, s.r.o. a Inter Partner Assistance, organizační složka (dále společně jen „Společnost“), ať už přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů a smluvních partnerů Společnosti. Souhlas uděluji na dobu následujících 5 let a zároveň potvrzuji, že jsem byl seznámen se svými právy podle §§ 11 a 21 Zákona. (skrýt text)