Jaké nemoci posílají do invalidního důchodu nejvíc lidí

Také si pod pojmem úplný „invalida“ představíte někoho, kdo se třeba díky autonehodě stěží pohybuje na vozíku? I to je samozřejmě možné. Ale ve skutečnosti stojí za většinou invalidit vážná nemoc. Mnoho invalidů se normálně pohybuje mezi námi a vůbec bychom to do nich neřekli. Třeba usměvavá sousedka kolem čtyřicítky, co ji občas potkáte na schodech, trpí roztroušenou sklerózou, která z ní udělala invalidu 2. stupně. Nebo třeba bývalý kolega z práce, který „vyhořel“ a teď je díky úzkostným poruchám invalidou 1. stupně. No a rakovina a infarkty, ty nám taktéž pěkně zvyšují statistiky invalidů. Celkově u nás pobíralo invalidní důchod v loňském roce přes 425 tisíc lidí. Každý 25. člověk je invalidní.

Nejnovější statistiky ukazují nepříjemný trend. Invalidita postihuje stále více lidí v produktivním věku 40–44 let. V roce 2010 nebylo schopno alespoň částečně pracovat 36 523 z nich, v roce 2016 už 44 824.

Co vlastně znamená invalidita a kolik stupňů rozlišujeme?

Invaliditou rozumíme snížení schopnosti pracovat po dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. Kdysi se u nás invalidita rozlišovala jen na částečnou a plnou, od roku 2010 platí nové rozdělení na stupně podle toho, jak moc vám zdravotní stav znemožňuje pracovat.

  • U I. stupně se jedná o pokles minimálně o 35 %,
  • u II. stupně nejméně o 50 % a
  • u III. o 70 % a více.

Zhruba třetina invalidů (39 %) má uznanou invaliditu 1. stupně, 16 % invaliditu 2. stupně a 45 % jsou invalidé 3. stupně.

39%
Invalidita I. stupně
16%
Invalidita II. stupně
45%
Invalidita III. stupně

Kvůli čemu odchází stále více lidí v produktivním věku do invalidního důchodu?

Důvodů invalidit je spousta. Nejvíce z nich v posledních letech přibývá duševních nemocí. Každoročně téměř tisíc případů. Hned v závěsu za nimi roste úrazovost. Že by za ní stála větší nešikovnost? Kdepak. Psychické poruchy i úrazy mají jedno společné pojítko.

Zaměstnanec musí splňovat stále více povinností v co nejkratším čase. Kvůli tomu dochází častěji k fyzickým i psychickým postižením. Nejčastějším důvodem odchodu do invalidního důchodu jsou ale dlouhodobě nemoci svalové a kosterní soustavy.

Pokud jde o vyplácené důchody, minulý rok mělo velké problémy se svaly, klouby a kostmi 28 % ze všech invalidů. V závěsu se pak drží s 23 % zmíněné duševní poruchy, které postupně dotahují první místo. Třetí místo si drží nemoci oběhové soustavy s 9 %.

Co dlouhodobě způsobuje invaliditu nejčastěji? Rakovina, bolavá záda a psychika.

Plotýnky

Bolesti zad

Úzkostné poruchy

Invalidita I. stupně

Plotýnky

Bolesti zad

Ischemická choroba srdce, deprese

Invalidita II. stupně

Zhoubný nádor prsu

Plotýnky

Schizofrenie

Invalidita III. stupně

Kolik invalidé od státu dostanou?

Výpočet je složitější a záleží na stupni postižení, odpracovaných letech a samozřejmě na předchozích příjmech.

Průměrné invalidní důchody byly ke konci roku 2015:

I. stupeň

II. stupeň

III. stupeň

Průměrné výdaje domácnosti v roce 2016 byly 11 263 Kč.

Ženy vs. muži

V souboji pohlaví mají neslavné prvenství muži. V roce 2016 jich bylo v invalidním důchodu 217 958, tedy téměř o 10 000 více než žen. Liší se markantně důvody? Muži se dostávají do špatných životních situací 2× častěji kvůli potížím se srdcem a cévami. Za tím stojí zřejmě horší životní styl. U žen se zase mnohonásobně více vyskytuje invalidita následkem rakoviny. Loni se týkala 21 064 žen, mužů postihla výrazně méně: 13 164.

Češi vs. Slováci

Vzhledem ke společné historii a podobnému fungování sociálního systému se nabízí srovnání situace ČR a SR. Vzhledem k počtu obyvatel je poměr invalidních důchodců podobný. Přes 420 000 v ČR a téměř 240 000 na Slovensku. Pokud to chcete přesně, tak v roce 2010 bylo v invaliditě 213 834 obyvatel SR, za 6 let jejich počet stoupl na 235 131.

4%

CZ 425 788 invalidů v roce 2016, což jsou 4 % všech obyvatel

4.3%

SK 235 131 invalidů v roce 2016, což je 4,3 % všech obyvatel