Hlavní hrozbou pro naše zdraví jsou nemoci z blahobytu.

K snídani houska s taveňákem, k obědu bůček. V diáři pět schůzek denně. Stres zaháněný cigaretou a věčný nedostatek času. Ve třiceti první dovolená v Karibiku a za deset let první infarkt. A v padesáti pohřeb spolužáka, který podlehl rakovině. Děti chytají alergii, jen se na ně podívá kočka. Žijeme v době, kdy nás zabíjejí nemoci, kterých se naši předkové obyčejně nedožili. Nebo je znali z vyprávění. Na které choroby byste si měli dávat pozor?

Rakovina

Věděli jste, že za nádorovým onemocněním stojí genetické predispozice jen v deseti procentech případů? Hlavní příčinou je životní styl, stres, příšerné stravovací návyky, alkohol a kouření. Každý rok si diagnózu některého ze zhoubných nádorů vyslechne 77 000 Čechů. A 27 000 z nich rakovině podlehne. Ženy bojují nejčastěji s nádorovým onemocněním prsu a muži s rakovinou plic. Smutná statistika praví, že s rakovinou se utká každý třetí občan naší země. Většina lidí si myslí, že boj s rakovinou

skončí buď smrtí, nebo úplným uzdravením. Ti, kdo nemoc porazí, se však do práce v plném nasazení vracejí jen zřídka. A částečných pracovních úvazků je u nás jako šafránu. Například polovina žen po rakovině prsu zůstává v invalidním důchodu, jehož průměrná výše dosahuje kolem 10 000 korun měsíčně. Tato částka ale obvyklé náklady na živobytí zdaleka nepokryje. Takže radost z toho, že člověk porazil vážnou nemoc, až příliš často vystřídá tvrdá realita finančních potíží.

Jak se rakovina projevuje? Záleží samozřejmě na tom, který z orgánů je postižen. Některé příznaky jsou ale společné všem nádorovým onemocněním. Obvykle je to smrtelná únava, malátnost, nechutenství, často větší váhový úbytek. Některé nemocné trápí noční pocení. V počáteční fázi nemoci ani nemusí nic bolet. Nejlépe uděláte, když při sebemenší pochybnosti vyrazíte k praktickému lékaři.

Nemoci oběhové soustavy

Absolutním vítězem mezi příčinami smrti jsou kardiovaskulární onemocnění. Pravděpodobnost, že na některé z nich zemřeme, je 1 : 2. Na něco se jistě umřít musí. Je ale smutné, když se tak stane v produktivním věku. Genetická predispozice hraje u tohoto onemocnění důležitou roli, otázkou však je, zda tomu tak není i kvůli stravovacím návykům, které přebíráme z rodiny. Průšvihu v podobě infarktu nebo mrtvice většinou předchází ateroskleróza. Ta je výsledkem dlouholetého procesu, během kterého se do cévních stěn ukládá tuk.

50%
Šance, že zemřeme kvůli špatně fungujícímu kardiovaskulárnímu systému.

Hlavním viníkem v kauze kornatění tepen je pak kouření a „zlý“ cholesterol. Takže kdo chce zůstat fit, nechť oželí smažáky, langoše, jitrničky a cigárka.

Jak poznáte infarkt nebo mrtvici? Pro infarkt bývá typická silná palčivá bolest na hrudníku, která se může rozšířit i do krku, čelisti nebo rukou. Mrtvice se obvykle projeví obtížemi s chůzí a nesrozumitelnou řečí. Častá je i náhlá a silná bolest hlavy nebo ochrnutí části obličeje. V obou případech na nic nečekejte a volejte záchranku! Více si přečtěte níže.

Roztroušená skleróza

Nemoc mladých lidí útočí nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života. Patří do skupiny autoimunitních onemocnění a její přesná příčina je zatím tajemstvím. Podstatou nemoci je úbytek myelinu, což je tuková substance, která obaluje a vyživuje nervová vlákna. Při roztroušené skleróze se vlastně zblázní váš imunitní systém a bojuje proti vlastnímu tělu. Přestože jde vývoj neustále kupředu, lék, který

by tuto nemoc dokázal vyléčit, nebo alespoň zastavit její vývoj, zatím neexistuje. Roztroušená skleróza může mít různě těžký průběh. Existují lidé, kteří jsou řadu let schopni vykonávat své povolání. Postupem času vás však nemoc připraví o cit v rukou, ostrý zrak a velmi často člověka zcela upoutá na invalidní vozík.

Jaké jsou příznaky roztroušené sklerózy? Často začíná zánětem očního nervu, pro který je typická bolest „za očima“. Někteří nemocní při první atace náhle částečně ochrnou nebo je podivně brní končetiny. Pravděpodobnost, že roztroušenou sklerózou onemocníte, je 1 : 1 000, což není oproti jiným chorobám tolik. Pokud ale začnete mít pochybnosti, neváhejte s návštěvou neurologa.

Dalších civilizačních nemocí, které se dříve projevovaly skoro výhradně u lidí v důchodovém věku, ale postupem času trápí mladší a mladší lidi, je bohužel čím dál víc. Není to žádná nutná daň za náš blahobyt. Můžeme se jim bránit a do značné míry i vyhýbat. Když si připustíme, že se mohou týkat i nás. I když je nám teprve třicet, čtyřicet nebo padesát. Prevence je v tomto případě nejlepší. A taky ochota si připustit, že varování desítek vědců a lékařů z celého světa nejsou náhoda.

Infarkty a mrtvice kosí stále mladší lidi

Chraňte se.

Přečtěte si snadný návod, jak mrtvici poznat i u mladých lidí. Právě u nich tahle diagnóza málokdy někoho napadne, a proto bývá průběh tak závažný. Infarkt nebo mrtvice ale nepostihují jen nešťastné mladé fotbalisty, jejichž srdce neustojí extrémní zátěž. Je to bohužel trend, který se týká nás všech.

Přestože se kvalita našich životů neustále zlepšuje, choroby, dříve běžně řazené do škatulky stařecké, stále častěji postihují třicátníky i mladší. Obě zmiňované nemoci nás i přes tempo, kterým kráčí dopředu medicína, postihují každým rokem více a více. Velký podíl na tom má životní styl. Stres, nedostatek spánku, špatná strava, málo pohybu, obezita, pití, kouření a další faktory, které neúměrně zatěžují kardiovaskulární systém. „Dobrou zprávou je, že mnoho jich můžeme sami svým chováním ovlivnit – životním stylem dokážeme mnohdy více než pojídáním různých prášků,“ říká náměstek pro zdravotní péči doktor Ferdinand Polák z Ministerstva zdravotnictví.

Nepodceňujte prevenci

Ale tak jednoduché to není. Mrtvice nebo infarkt vás můžou dohnat, i pokud si životní styl hlídáte a ještě nemáte na krku ani tři křížky. Důvodem může být například kombinace neléčeného vysokého tlaku, dlouhodobého stresu a virózy. A tady se dostáváme k další z příčin, proč je věk obětí často tak nízký. Mladší ročníky totiž často kašlou na preventivní prohlídky. Například právě výše zmiňovaný vysoký tlak patří k nejpodceňovanějším chorobám vůbec. „Každý člověk by měl pravidelně navštěvovat svého praktického lékaře, který preventivní prohlídky zajistí. A případně vás pošle ke kardiologovi,“ upřesňuje náměstek.

Čísla, ze kterých jde strach

  • Mrtvice v ČR každým rokem překvapí 50 tisíc lidí.
  • Každý den jich v průměru 28 zemře.
  • V ČR je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí.
  • 5 minut trvá, než začnou odumírat první mozkové buňky.
  • 70 % lidí se uzdraví, když se začnou léčit do hodiny od prvních příznaků.
  • K započetí léčby má pacient od vzniku příznaků maximálně 6 hodin.
  • Více než 80 % cévních mozkových příhod můžeme předejít prevencí.
  • Více než 70 % Čechů příznaky mozkové mrtvice nepozná.

Uhlí, hormony a další

Problematická je také neléčená cukrovka nebo srdeční arytmie. Nebo hormonální antikoncepce. Podle VZP má totiž až desetina českých žen poruchu srážlivosti krve, která v kombinaci s antikoncepcí může vést k těžkým mrtvicím. A v letošním roce vyšlo vědcům z National Institute for Stroke and Applied Neurosciences na Auckland University of Technology, že na mrtvicích se velmi významným způsobem podílí také znečištěný vzduch. ”Zatímco tři čtvrtiny mrtvic souvisí se špatným životním stylem, na znečištění vzduchu, které se doposud s mrtvicí nespojovalo, připadá ohromujících 17 %,“ uvedl Valery Feigin, který studii vedl. ”Sami jsme z toho v šoku,“ dodal.

Jak poznat Pepku?

JAKO JEDNODUCHOU MNEMOTECHNICKOU POMŮCKU PRO ROZPOZNÁNÍ MRTVICE POUŽÍVAJÍ ZDRAVOTNÍCI SLOVO FAST NEBOLI RYCHLE.

Face – obličej

Svaly povolí a polovina obličeje a jeden koutek poklesnou.

Arm – ruka

Necitlivost, brnění a slabost v končetinách nebo celé polovině těla. Požádejte postiženého, aby zvedl obě paže s dlaněmi dolů před sebe. Když jedna klesá, je to mrtvice.

Speech – řeč

Pacient začne mluvit z cesty. Máte-li podezření, požádejte ho, aby po vás zopakoval jednoduchou větu. Když toho není schopen, je to mrtvice.

Time – čas

Když se stane cokoliv z výše uvedeného, je čas okamžitě volat záchranku.

Při mozkové mrtvici (pro infarkt to samozřejmě platí taky) je klíčové rychlé jednání. Zjednodušeně řečeno: Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím je pravděpodobnost, že vyvázne s minimálními následky, vyšší. Jenže lidi mladé či ve středním věku většinou prostě nenapadne, že by je mohl jen tak zničehonic ”trefit šlak“.

Ani se srdcem to není lepší

„Určitě přibývá infarktů u mladších lidí, jednak kvůli lepší diagnostice, jednak u žen kvůli typické kombinaci antikoncepce a kouření. U mužů vidíme vzestup počtu infarktů myokardu u mladých jedinců s rodinnou predispozicí, kouřením, sedavým zaměstnáním, vysokým cholesterolem a ve slabších sociálních skupinách. Naopak ti jedinci, kteří se o zdraví aktivně zajímají, mají infarkt v mladším věku jednoznačně méně,“ řekl deníku Týden.cz profesor Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Tolik máme infarktů

Podle průzkumu společnosti Opinion Window by každý pátý dospělý Čech v případě infarktu otálel se zavoláním záchranky déle než hodinu. Což je alarmující, protože většina pacientů umírá v první hodině od počátečních příznaků. Celých 8 % dotázaných v průzkumu dokonce uvedlo, že by záchranku nevolalo vůbec a vydalo by se do nemocnice po svých!

40 000 lidí postihne infarkt,

  • Akutní srdeční infarkt v ČR každým rokem postihne 40 tisíc lidí.
  • Téměř 40 % z nich zemře dříve, než dorazí záchranka.
  • Většina z nich umírá hned v první hodině od počátečních příznaků.
  • Každá minuta zpoždění zvyšuje riziko úmrtí nebo vede k trvalým zdravotním následkům.
  • 8 % lidí uvedlo, že by záchranku vůbec nevolalo a vydalo by se hledat pomoc na vlastní pěst.

Mně by se to stát nemohlo!

Infarkt se může projevovat dramaticky – silnou bolestí na hrudi vystřelující do podpaždí – nebo také zcela nenápadně.

10%
Uvádí se, že až 10 % pacientů může infarkt prodělat zcela bez příznaků.

A mezi ně patří právě především mladší ročníky. Někteří pacienti zažívají bolesti na hrudi i několik dnů, než se odhodlají vyhledat lékařskou pomoc. Většina lidí si totiž, stejně jako v případě mrtvice, možnost infarktu prostě nepřipouští.

Přečtěte si – Kathrin Schmidtová: Neumřeš

V roce 2002 prodělala autorka krátce po čtyřicítce mozkovou mrtvici a strávila dva týdny v kómatu. Ve svém autobiografickém románu Neumřeš velmi sugestivně popisuje, jaké to je, když nerozumíte řeči a musíte se znovu učit mluvit a hýbat. Tak, jak se jí postupem času daří nalézat opětovně vládu nad svým vlastním tělem, vrací se jí také postupně paměť a ona si za čtenářovy přítomnosti vzpomíná na to, kým vlastně před touto epizodou byla. V roce 2009 obdržela Schmidtová za mimořádně působivé dílo Německou knižní cenu.