AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Jídlem ke zdraví? Naslouchejte svému tělu, sociální sítě berte s rezervou

Bio. Farmářské. Z ekologického zemědělství. Celozrnné. Bezlepkové. Bez éček. Bez GMO. Bez laktózy. Vegetariánské. Veganské. Bez cukru. Bez umělých sladidel. Plant-based. Raw. Nálepek, které naznačují, že je nějaká potravina pro naše tělo prospěšnější, se dnes najde tolik, že by to jednoho pořádně vystresovalo. Je ale opravdu tahle „lepší“ strava základem pevnějšího zdraví?

Proti tomu všemu stojí často opakovaný názor: „Naši rodiče, prarodiče a praprarodiče nic takového neznali, a taky byli zdraví!“ Jenže naši rodiče, prarodiče ani praprarodiče neměli v jídelníčku ani zdaleka takový podíl průmyslově zpracovaných potravin jako dnes většina lidí v západním světě. To velmi zjednodušeně znamená méně nezdravých tuků, méně rafinovaného cukru, méně náhražek.

Když tloustne i Afrika
Data mluví jasně. Počet obézních na celém světě se od roku 1980 více než zdvojnásobil a v roce 2014 už obezitou trpělo 600 milionů lidí. Skoro dvě miliardy přitom měly nadváhu. Úplně všechny státy, které pak v letech 2010 až 2014 zkoumala Světová zdravotnická organizace, zaznamenaly nárůst obezity – netýkalo se to pouze Spojených států, Velké Británie nebo třeba Francie, ale i zemí jako Kuvajt, Katar, a dokonce řady afrických států, kde jedna část populace výrazně tloustne, zatímo druhá trpí silnou podvýživou.

To všechno uvádějí v eseji pro Huffington Post lékařka Susan Blumenthal a specialistka na zdravý životní styl Samara Levin.

Obezita přitom podle nich souvisí s řadou dalších chronických nemocí – poruch srdce a krevního oběhu, cukrovky 2. typu, některých druhů rakoviny – a také s vyšším rizikem infarktu.

A co za to všeho může? Zčásti nevzdělanost, zčásti nedostatek pohybu a ze zvlášť velké části nezdravá výživa postavená na průmyslově zpracovaných potravinách. Jak u nás v „prvním světě“, tak v rozvojových zemích. „Společenské normy, které se týkají jídla, se mění. Čerstvé jídlo z farem a ryby z řek či oceánů nahrazují ty průmyslově zpracované, které se dovážejí ze Západu a jsou plné cukru a nasycených tuků,“ upozorňují odbornice.

Ella vaří pro miliony
Zatímco se celý svět vzdaluje jednoduché, na „čistých“ surovinách postavené stravě našich předků, hrstka lidí se k ní zase vrací. Hrstka v tomto kontextu může znamenat třeba pár milionů lidí, kteří pravidelně čtou blog Angličanky Elly Woodward. Nevíte, o koho jde? A co když řekneme „Deliciously Ella“? Lidi, co se zajímají o zdravé vaření, už nejspíš vědí. Pod touto značkou totiž vycházejí nejen blogové příspěvky, ale i jedny z nejprodávanějších kuchařek vůbec; ta první z roku 2015 už byla přeložena do šestnácti jazyků včetně češtiny.

Když se v souvislosti s Ellou mluví o zdravém vaření, vlastně ani nejde o nadsázku. Její příběh totiž začal právě u potřeby výrazně změnit jídelníček. Ne z plezíru, ale ze zdravotních důvodů. Ve dvaceti jí diagnostikovali POTS – syndrom posturální ortostatické tachykardie, což je porucha, při které se už při mírné zátěži extrémně zrychluje srdeční tep. Důsledkem jsou mdloby, závratě, chronická únava, ale i bolesti břicha nebo hlavy.

Léky prý Elle příliš nepomohly a cestu ke zdraví našla v pravidelném cvičení a vyvážené stravě, založené na rostlinách a nezpracovaných potravinách.

„Byla to pro mě obrovská změna, protože můj studentský jídelníček se točil kolem zmrzliny, čokolády, kupovaných cereálií, těstovin a mnoha dalších průmyslově zpracovaných jídel,“ vzpomíná. „Byla jsem posedlá cukrem a vůbec jsem neuměla vařit!“ Postupně se učila používat místo pšeničných těstovin quinou, místo kravského mléka mléko mandlové, naučila se, co se dělá s kadeřávkem a jak se dá zdravě nahradit rafinovaný cukr. A psala o tom blog.

Od té doby se z jejího jména stal pojem, z osobního deníku firma, která zaměstnává padesát lidí a má vlastní mobilní aplikaci i úspěšné bistro v Londýně, a koneckonců z celého životního stylu, který ona a její komunita propagují, se pro řadu lidí stala norma. Cílem není držet diety nebo si něco odpírat.

Cílem je naopak mít z jídla co nejvíc, užívat si vaření s dobrými, co nejvíce „surovými“ ingrediencemi a vědět, že vyvážená strava může doslova zamávat i s chronickými nemocemi. Nebo pomoci jim předcházet.

Farmářské trhy se napříč Českou republikou chytly velice dobře.

Superpotraviny – víc než potraviny?
Na prevenci nejrůznějších chorob a boji za ještě lepší tělesné zdraví je založen i určitý „jídelní“ marketing. Dnešní foodies nepřesvědčí sofistikované názvy pro bakterie v kysaných nápojích ani tvrzení, že margarín je dobrý na srdce, – oboje přitom dobře pamatujeme ze začátku tisíciletí. Platí pro ně módní označení „superpotravina“, které se používá už od devadesátých let, ale právě teď zažívá obrovskou renesanci. Už si ho taky vysloužilo kdeco od naší borůvky po brazilské acaí. Nejčastěji se jedná právě o ovoce nebo zeleninu, ale za superfoods podle některých zdrojů platí i ovesné vločky, kokosová voda, různé druhy oříšků nebo třeba losos a mušle.

Co mají společného? Vysoký obsah určitých vitaminů, minerálů, antioxidantů, vlákniny, „dobrých“ čili nenasycených tuků… Prostě všemožných látek, které prokazatelně přispívají k lepšímu tělesnému i duševnímu zdraví.

Názory odborníků se přitom různí, snad jediné, na čem se shodnou, jsou vynikající zdravotní účinky mořských řas.

Jasně, žádný lékař ani nutriční poradce před vámi nepomluví ani ovoce, zeleninu nebo potraviny bohaté na vlákninu. Co je ale superpotravina a co prostě „obyčejná“ potravina, bez čeho se obejdeme a co umí s naším organismem skutečné zázraky? Hledat odpovědi je složité a někdy i paradoxně stresující.

Podle Sarah Marsh, redaktorky britského Guardianu, je to zvlášť náročné pro mileniály – generaci známou tím, že je na jednu stranu posedlá zdravou výživou a hromadným sdílením avokádových toastů, zelených smoothies nebo komplikovaných jogínských pozic na Instagramu, na druhou stranu má podle výzkumů dosud nejvyšší procento úzkostných poruch.

Zdraví jako z Instagramu
Dohromady se to všechno projevuje ve složení nákupů: při výběru totiž většinou nejsme tak racionální, jak si myslíme. A na mladé lidi ze západního světa nálepky, které jsme zmiňovali v úvodu, fungují zvlášť dobře. Výzkumná agentura Nielsen se ptala žen i mužů ze šedesáti zemí na to, jak nakupují potraviny: zjistila, že 41 procent teenagerů a 32 procent mileniálů by ochotně zaplatilo víc za ingredience z ekologického zemědělství. Víc než 31 procent mileniálů by si pak připlatilo za jídlo bezlepkové – bez ohledu na to, zda jsou celiaci, nebo ne.

Sarah Marsh mluví dokonce o nepsaném zákonu, který nám říká, že se máme z plných sil snažit být tak zdraví, jak jen to jde. A pokud možno ještě víc. „Když začnete mít pocit, že zdravý životní styl na vás klade nároky, které prostě nemůžete splnit, stane se z něj spíš problém… Nejde už jen o to, dostat do sebe denně pět porcí ovoce a zeleniny. Musíte mít ve spíži zásobu kakaových bobů a chia semínek a každý den cvičit.

Protože to všechno neustále vidíme na sociálních sítích, často to končí u pocitů viny a nedostatečnosti jenom kvůli tomu, že jsme si jednou dopřáli čokoládovou tyčinku.“

Jak z toho ven? Možná by stálo za to vrátit se k pozitivněji laděnému pojetí Elly Woodward. „Moje recepty jsou vegetariánské, bez lepku a bez rafinovaného cukru, ale není to žádná dieta ani deprivace, nemusí to fungovat pro každého a složení si vždy můžete upravit tak, aby to sedlo právě vám. Já například jím tak, jak jím, protože mi to pomáhá zvládat mou nemoc, ale nechci nikomu nic předepisovat,“ radí. Klíčem k její filozofii i k jejímu příběhu je jediná, i když nevyřčená věta – v první řadě naslouchejte svému tělu.

#Marie Barvínková

Asi není žádným tajemstvím, že duše a tělo jsou spojené nádoby. Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…

Mohlo by vás také zajímat: Ročně každý z nás vyhodí 80 kg jídla. Jak z toho ven?

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.